Život v ústavu

7. listopadu 2014 v 20:53
/Učit se, učit se, učit se/
Někomu se zdá, že život na gymplu je těžký, ale jenom ten, kdo tam chodí ví, že někdy to je horoucí peklo.
Příjdete tam a vidíte novou školu, nové neznámé tváře a jste celí nesví a hrozně moc nervózní, místo toho, aby jste si užívali ty časy, které se nikdy nevrátí - časy, kdy se NEUČÍTE!
Asi první měsíc vás učitelé budou šetřit. Budou se k vám chovat mile, prostě asi chápou, že vás musí ještě šetřit. Potom nastane ten masakr. Učitelé vám začnou říkat, ať se učíte... A co udělá normální člověk, ze zvyku? NEUČÍ SE? A co to pro něj za týden znamená. Pětka ze zkoušení, pětka s písemku, kterou jsis zapomněl(a) zapsat, pětka z neohlášené písemky. Jede to jako na špagátku a neskončí to, dokud se ńezčnete učit. Bohužel jiné východisko tu není. Ale myslím se, že nakonec se zvládnout dá, ale je míň času na hraní a víc času na učení :-)
Zuzka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eduard Nud Eduard Nud | 2. prosince 2018 v 16:23 | Reagovat

Inu, neuč se, život tě naučí. A k tomu ústavu: To se takhle dostal slon do ZOO. A když se otrká, tak povídá: "Jsem tu zbytečně, chci zpátky domů do Afriky." Zřízenci mu povídají: "Vy jste ale hodně zakrslý, co byste dělal v pralese? Každý by vás zašlápl." "To ano, to je pravda. Jenomže já jsem mravenec."

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama