Únor 2015

Mohla jsem to ještě říct (napsat)

28. února 2015 v 13:22
Ano, tyto situace si moc dobře pamatuju, protože se mi stávají často, dost často :D Někdo si ze mě utahuje a já mu na to něco taky řeknu, nebo jenom odejdu a neřeknu mu nic a pak toho strašně lituju.. Pořád mě napadá, co jsem ještě tomu dotyčnému mohla říct tak, že by koukal :D Prostě co bych mu mohla ještě říct, aby už to nemohl nějak odrazit :-) Třeba se mi to takhle stává i u dospělích, třeba když do nás na chodníku jednou nějaká ženská vrazila a pak nám začala nadávat, co to do ní drkáme :D Obě jsem dostaly takový výtlem, že jsem se ani nezmohly na slovo a vypadly jsme, ale teďka mě napadá tolik věcí, co bych jí s chutí ještě řekla :-)

Zase mi ale vadí, když je někdo falešný chytrák :D Jo, taky to někdy dělám, ale jenom, když je to nutné, protože mám třeba rozhodující známku a musím se hlásit, ale prostě nemám ráda, když někdo pořád něco říká a přitom má před sebou otevřený sešit, aby všechno věděl a pak to zapírá a ještě k tomu dodává všechno, co ještě mohl dodat, to mě vždycky neskutečně dobírá.. :/

Taky mě štve, když píšu test, ale chci aby se mi to vešlo na papír a tak nelezu do podrobností, protože učitelka to stejně nechce, ale potom řekne, že to neříkala a já to mám samozřejmě blbě a mám o stupeň horší známku. Nebo když si dopisuju s kamarádkou (ano, dopisuju si s kamarádkou, kterou jsem nikdy neviděla, ale není to divný, protože jí zná moje spolužačka :D) a už uzabřu obálku a pak si vzpomenu, co všechno jsem tam mohla ještě napsat :D


Rozvrh blogu

28. února 2015 v 12:34
Takže, jelikož mám toho trochu víc, tak se na to rovnou vrhnu :D
1) Asi jste si už všimli, že jsem změnila vzhled blogu :-) Už mě přišlo takový, no... prostě unavující mít všude růžovou a i když mám tu barvu ráda, fakt mě to už deptalo a tak jsem si zvolila klidnou bílou barvičku :-) k ní černou a vše jsem upravila s růžema a ta změna se mi fakt líbí, i když jsem měnila vzhled poprvé a už jsem pomalu zapomněla, jak se to dělá :D Takže mi to zabralo asi půl hodiny a fakt se omlouvám, pokud za tu dobu někdo na blogu byl :D ale výsledek podle mě fakt stojí za to :-)
2) Začínám psát novou povídku a to "Love knows no boundaries" neboli Láska nezná hranic.. Zatím vám k tomu nebudu nic říkat, protože jí začnu zveřejňovat až příští týden, ale snad se vám bude líbit :-) No, ale přeci jen :D bude to o , no.. dvou homosexuálkách, takže pokud je vám toto téma proti srsti, tak radši nečtěte povídku :-) bude to lepší pro obě strany :-))


3) A teď už konečně ten rozvrh :-) Takže příští týden až dopíšu Inspiraci :D Tak budu mít takovou osnovu psaní :D

Pondělí - Obyčejný deník neobyčejné holky
Úterý - Týdenní téma
Středa - Článek
Čtvrtek - Recenze
Pátek - Love knows no boundaries
Sobota - Článek
Neděle - Deník

Inspirace

27. února 2015 v 18:34 Inspirace
/další projekt je na světě/
Víte, nedávno jsem se koukala na nějaké blogy, myslím, že jich bylo asi patnáct a se záměrem, kolik mají projektů pod rubrikou projekty. Jenom u tří jsem viděla více, než dva a tak jsem se rozhodla, aby to nevypadalo :D Že se rovnou vrhnu do dalšího projektu, tentokrát je jen na 4 dny, což mi vyhovuje o hodně více, než 30ti denní projekt, jde o to, co mě inspiruje, našla jsem ho u Abigail a doufám, že jsem ho dobře pochopila :D Každopádně ta ikona je fakt luxusní :D

1. Knížka, která mě nejvíce inspirovala
2. Písnička, která mi pomáhá při psaní
3. Místo, které mě nejvíce inspiruje
4. Čas, který je pro mě inspirovaný nejvíce

Opravdu se mi tento projekt moc líbí a myslím si, že se mi bude moc dobře psát, jinak určitě se taky přidejte, protože je to velice zajímavé...

Den 30 - Mé úspěchy a neúspěchy za tento měsíc

25. února 2015 v 7:44 Projekt 30 dní
Boom, pampadáá
Pokud čtete tento článek, tak jste světky znovuzrození :DD Fajn, tento článek je poslední článek v mém projektu 30 dní :D Uf, ale že to bylo náročný :D Ok, takže: Mé úspěchy a neúspěchy za měsíc únor :-)

1) Konečně se mi podařilo :D (nemyslím tím, že by mi to nějak vadilo :D) dodělat swap pro kamarádku tak, abych s ním byla sama spokojená :-) Je pravda, že částku jsem tak nějak lehce přesáhla, ale snad se jí to i tak bude líbit :D Určitě o tom napíšu článek a dám tam i fotku swapu, který jsem jí dala :-)

2) Zlepšila jsem se v dějáku :D Ano, mám zatím dost dobrý start, minulý rok jsem začala jedničkou a pokračovala čtyřkou, ale teďka mám jedničku z písemky a taky za aktivitu (jo, já vím, že to je o náhodě, koho vyvolá, ale stejně jsem ráda :D)

3) Jo, pokud jste nečetly některé moje články, kdy jsem si vylévala svou zlost, či své ctěné srdéčko, tak asi.. ..si je přečtěte :D No, každopádně moje nálada se přes relax za jarní prázdniny o dost zlepšila a já jsem připravená jít dál :-)

1) No, podařilo se mi zatemnit mysl dějákem, že jsem úplně pokazila matiku a, no, radši už nic..

2) Hrozně mě naštavalo, že jsem nestihla dodělat Valentýnské DIY a proto jsem celou rubriku pro jistotu smazala, takže pokud nestihnu udělat ani jarní BÁÁJ rubriko DIY navždy :D

3) Z lyžáku jsem měla naražený loket (o tom fakt nehodlám vyprávět) a ke štěstí pro mě, se mu zachtělo, aby si stěžoval (jo, mluvím z loktem) takže jsem si musela v neděli ještě dělat obklad :/ Fakt super..

Moje oblíbené písničky za měsíc únor

24. února 2015 v 13:15

A je to další konec měsíce, to znamená, že opět :-) najdete oblíbené písničky :D


Šup, pokud sledujete můj blog pravidelně, nebo jste aspoň sledovaly 30ti denní projekt, víte, že poslouchám Maroon 5 (jo a ano, "objevila" jsem je teprve před třemi týdny) a dost se mi líbí jak tato tak i jejich ostatní písničky.. Celý videoklip je nádherný a ta písničky je taky strašně chytlavá, když tak nad tím přemýšlím, zdá se, že poslouchám zásadně chytlavé písničky :D


Nádherná dojemná písnička.. Poslouchám jí už trošku déle, ale pořád je na ní "co poznávat". Všude květiny a ty božíí šaty! Jo a taky se tímto textem chci řídit :-)


Hezká písnička a taky chytlavá, ale je škoda, že nemají jiná videa, bylo by to o hodně zajímavější :-)


Ano, opět Sia, nevím, jak je to možný, ale opět mě dostala její písnička.. Je zajímavá, ale o videoklipu bych se nevyjadřovala, protože mě příjde moc negativní, prostě podle mě je hrozně chaotický a špatně se v něm orientuje,...

Den 29 - Na co, jsi ve svém životě hrdá

23. února 2015 v 11:11 Projekt 30 dní
Hrdá? Já fakt vůbec nevím :D Spíše na co hrdá nejsem :D
Hrdá jsem na to, že stále hraju na housle. Jo, holky ze základky se tomu divěj, protože u nich už snad nikdo nechodí na původní nástroj, pokud vůbec a já to moc nechápu :-) Do hudebky chodím proto, abych se v něčem rozvíjela a když k tomu mám ještě svojí učitelku?! Tak jsem fakt vysloveně borec :D
Taky jsem hrdá, že spoustu věcí dotáhnu do konce, nevím, jestli to je přesně věc, kterou bych sem měla psát, ale jsem na to hrdá? Jsem :D Nevím, jestli mě chápete, ale to nějak asi nebudu řešit, protože pokud mi to nenapíšete do komentářů, tak to nezjistím a pokud ano, tak vám to nedovedu vysvětlit, takže asi ne úplně všechno dokážu dotáhnout do konce :D
Všechno dokážu odrazit. Myslím tím, že když se do mě někdo naváží, dokážu ho pěkně setřít (fajn, s výjimkou mí sestry :D) a dám mu to ještě pěkně sežrat, třeba, když si kluci ze mě dělaj ve třídě srandu kvůli mí plochosti.. (npř. Já mám proti nim Aljašku :D) A upřímně, ikdyž mě to někdy štve, občas je to i zábava :D Pro mě je to dost sůležitý, protože bez toho bych ve třídě tak nějak neobstála, jelikož na mé letiště (a nejen na mé) jsou narážky každou chvíli.. Člověk se s tím prostě musí naučit bojovat :D

Deník 5. díl

22. února 2015 v 12:42 Deník
Zajímavé, že píšu deník už dnes, že :D Je to tím, že jsem se rozhodla, že bude týdenní update, protože váím nechci lhát. Každou chvíli vůbec netuším, co bych do těvj měsíčních psala, protože si to jednoduše nepamatuju, takže budu mít týdenní a deník bude tím pádem každý týden :-)

Takže, týden začal slibně, protože bydlím v Pardubickém kraji, tudíž nám začaly jarní prázdniny :D Hnedka v sobotu jsme jeli k babičce na venkov a tam jsme byli do včerejška :D Bylo to tam super, v úterý jsme šli na pohárek do města:** Na vekově to je fakt super, prostě se tam tak nějak uklidním a přijdu ne jiné myšlenky :-) No, upřímně nevím, co bych k tomu napsala.. Fakt jsem si to tam užila, no :D A včera jsme se teda vrátili a ano, opět máme rozflákaný auto (děkuji za potlesk), jelikož nám přímo pod auto vletěla srnka.. No, nepodařilo se jí nějak oživit, ale aspoň jsem ráda, že jsme to přežili, protože jsme dostali smyk :/ No a teďka musím udělat všechny úkoly, upíct do školy karamely a mám toho fakt nad hlavu :/ Tak si užijte poslední den lépe, než já :D

Takže asi nějak takto bude vypadat můj nový deník, i když doufám, že bude podrobnější, ale prostě teďka jak jsou prázdniny, tak je to prostě tak nějak těžší :D Ale snad to potom půjde :D

Den 28 - Popiš svého vysněného kluka a čeho si na klucích všímáš

22. února 2015 v 11:05 Projekt 30 dní
A dost, ty témata vymýšlel nějakej úchyl, co? To jako vážně, měla jsem to nahradit něčím jiným, protože to je fakt dost debilní a překvapicě se mi o tom vůbec nechce psát...
No, takže skoro každá holka by řekla ať je bohatej, ale mě by to bylo tak nějak jedno, neříkám, že musí mít jen deset korun, ale na co by mi bylo, kdyby byl nějak extra bohatej, život v luxusu musí být nuda. Další věc je, že musí být chytrej.. Taky nechci nějakýho génia, ale blbce taky ne :D Ach jo, no, potom by mohl být taky hezkej, protože když už si vezme hnusnou ženskou tak aspoň on musí být hezkej :D Mít svaly? No, tak nějaký jo, aby to nebylo titítko, ale zase nějaký velký taky ne, to už potom není hezký... Musí na mě být hodný, jinak by to teda nešlo :D Nesmí chlastat, kouřit a fetovat :D Taky nechci aby pracoval jako nějaký dělník, ani nevím proč :DD

Abych to dala nějak do sebe, prostě chci nějakýho kluka, kterej bude naprosto normální a takový sehnat, to je dost těžký...

Jo a kterých si všímám? Žádných, jsem v období, kdy mi jsou úplně ukradený :D Pokud se jedná o to, čeho si jako prvního na klucích všimnu, tak je to nejčastěji tak nějak obličej, protože se jim nebudu koukat na nohy.. Prostě do bodu úrovně mých očí :-)

Nejsi jako já = Jsi Kráva!

21. února 2015 v 8:08
Ach ano, tento článek je o tom, o čem se dlouho chystám psát, ale zatím jsem pořád psala projekt. Ten teďka ale končí a tak jsem si řekla, že před tím si ještě něco napíšu. Jde o namyšlené frajerky, které jsou prakticky všude kolem nás, často i ve třídě, ale fajn.. Jsou to prostě ty moc fajn holčičky, které nenávidí holky, co nenosí značkové oblečení a nemají prsa/pardon, vlastně nemají push-upku, přes svůj hrudník.. Taky samozřejmě musí mít velkej zadek, protože těchto dvou věcí si kluci všímaj. Bohužel ale mají pravdu. Dnešní kluky nezajímá, jak je ta holka fajn a hodná, je zajímá jen vzhled.. prakticky to je ale jejich smůla, protože oni si vezmou nějakou krávou a své trápení často ukončí rozchodem. Prostě si s ní chvilkou pohrajou a pak jí zahoděj a tak je to pořád dokola.. Jo, fajn tak to pořád není, protože spoustě kluků mezitím dojde, jací to jsou kreténi, že mysleli na vzhled své "manželky", jenomže potom už je trochu pozdě. Jejich hlavou je hmat a zrak, ale inteligence? Tu hledejte u obyčejných holek :D No, ale abych se k tomu vrátila, těmto holčičkám často velice rychle nabývá sebevědomí a ony potom přestávají znát hranice. Flirtují s opilými chlápky v hospodě, nebo na internátu a pak se diví, že jim div nevlezou do postele. Jenomže to má háček.. Často je těm děvčatům 13 a 14 a to je asi jasné, že do postele s nikým nemůžou, i kdyby sebevíce chtěly :D No, jenomže to je klukům (také v jejich věku) naprosto u prdele jedno. Ani bych se nedivila, kdyby se prostě jednou byly s klukama někde na pokoji na internátu a kecaly a najednou by jeden svlíknul jednu druhej druhou... No, potom, co už na sobě nic nemaj, už jim to asi moc příjemný nebude že :D jenomže často tam bývá těch kluků přesila, takže ony se neubrání a skončí to znásilnění, tadáá... Potom už si asi děvčata z kopejtka vyhazovat nebudou, ale už to nevrátí a můžou klidně i otěhotnět, no smůla, vyplívá z toho jediná věc a to, že buďto se tento dobytek zklidní, nebo bude veřejně znásilněn :D
Taky mě dost dostává, že když byla u nás premiéra Divergence, tak to jsem tam byla jen já s kámoškama a dvě cizí holky, ale teďka, je to najednou In a nikdo by nečekal, že takovej idiot jako jsem já by na to šel, že :D Takže to nikdo nedokáže pochopit, podle nich jsem na tom stejně nebyla a teďka jsou z toho vedle jenom proto, že jim to pustila učitelka češtiny :D Bravo, potlesk pro vás.,

Den 27 - Napiš něco o své škole

20. února 2015 v 1:09 Projekt 30 dní
/Ježiši, co mám napsat?/
Chodím na gymnázium (BOOM!).. No, fakt netuším, co bych o tom řekla :D Prostě obyčejný starý gymnázium :-) No, co mi na něm vadí jsou skříňky, který strašně smrděj, když si tam nedáte nějaký vonítko :D Taky mi vadí, že v knihovně je jenom povinná četba a nic co bylo v knihovně na základce, takže to je docela nuda, ale zase až budu maturant, tak budu mít ty knihy pěkně po ruce.. Taky mě vadí, že se k nám chodí na čipy, což je dost na prd pro lidi typu mého, protože jsem byla zvyklá chodit na osmou, ale to teďka nemůžu...
Výhodou je kiosek, ve kterém se prodávají jabka, jogurty, to je o hodně lepší, než kiosek na základce, tam jsou samé sladkosti, a prodává to tam pedofil, který navíc krade peníze.. Njn, prodavače(ky) kiosků si nevyberete.. Další výhodou je kopírka, která je hnedka naproti naší třídě, ta je taky super, protože cokoli co potřebujeme třeba na češtinu si můžeme okopčit :D Taky mě baví pohodově hodiny výtvarky, při kterých si posloucháme písničky, jíme křupky kecáme a přitom malujeme čmáranice na papír :D jo, to bych mohla pořád, ale když pracujeme s tuží, tak to taková sranda není..

Strach

19. února 2015 v 16:19
Strach je, když se něčeho bojíme.. já mám strach ze tmy a z pavouků.. Strach v nás často vyvolává vzpomínka mozku, na něco, co pro nás nebylo vůbec příjemné a proto jsme si vsugerovali, že daná věc je "ošklivá" a hrůzostrašná. Tmy se bojíme třeba proto, že existují horory a my jsme se na jeden koukli, tam někdo vylezl ze tmy a někoho zabil - začali jsme se tedy bát, že se něco takového stane i nám. Strach z pavouků? Nejčastěji ho máme proto, že se jich bojí naši sourozenci, ale samozřejmě oni to nemají od jiného sourozence.. Mohlo se jim stát, že třeba na ně jednou spadl pavouk a už ho nenašli.. prostě ten dojem, že doteď někde na sobě toho pavouka mají :-) Neexistuje člověk, který by se ničeho nebál. Každý máme z něčeho strach. Někdo ho má ale na chvíli a někomu zase vydrží na vždycky. Když se někdo něčeho bojí, není to důvod aby jsme se mu smáli a to mi vadí. Spousta lidí nemá pochopení pro mě a pro půlku národa (berte to prosím obrazně :D), protože se bojíme pavouků, proč? My se jim taky nesmějeme, že se bojí hadů. My máme tento stach hluboko v srdci a je velice obtížné se tohoto strachu zbavit. Mě se nelíbí vzhled třeba sekáčů :/ Ano, oni nemohou za to, jak vypadají, ale prostě se jich bojím a je mi líto, že spousta lidí pro mě nenajde pochopení, ani moje maminka už není tak vážnák tomuto tématu. Akorát mě pokouší a hází na zem pavouky za stropu, abych se bála víc a to je mi ze všeho nejvíce líto...

Den 26 - Vyjmenuj svoje závislosti

18. února 2015 v 11:41 Projekt 30 dní
1. Sladkosti
Ňam, ňam... já mám chuť jenom o tom píšu. Neznám den, kdy bych do sebe nenacpala kus čokolády, nebo bonbony, nebo já nevím, prostě něčeho sladkýho :D Na sladkostech je závislá půlka národa :D Ale fakt, jediný koho znám a není závislí je moje sestra :D Njn, zázraky se dějí..


2. Kamarádi
Každý jsme nějak závislí na blízkých a hlavně na kamarádech.. Měla jsem o tom proslov v jedné soutěži :-) No, já jsem na nich závislá docela dost, i když mi třeba nemohou pomoci se vším, ale těch pár lidí, jejichž počet vím jen já (a taky samozřejmě vím, kdo to je :D) mi pomůže skoro úplně se vším a za to jsem jim neskutečně vděčná. Rozhodně je tady nebudu jmenovat ani nebudu říkat jejich počet, protože by to mohlo některé jiné kamarády ranit, ale prostě jsou to kamarádi a pak jsou ještě kamarádi, kteří jsou prostě tímto výjimeční...

3. Internet
Jsem závislá na internetu. Na něm mám blog.. Taky tady je facebook :D přes internet se sbližuju s kamarády, volám jim přes skype, taky se dozvídám novinky ze světa a tak.. Prostě jsem na něm neskutečně závislá jako ostatní :D Byraný článek na článek dne měl pravdu: "Jsme generace závislá na internetu!" :D Jenomže spousta lidí si to neuvědomuje, nebo si to prostě nepřizná :-) No jo no, na to jsme experti :D

Den 25 - Moje vysněná práce

17. února 2015 v 5:39 Projekt 30 dní
Se psaním jsem začala ve třetí třídě na tělocviku. Necvičila jsem a měla jsem bloček a tužku. Tak jsem si řekla, že si něco
napíšu. Nějak ze mě vylezla básnička "Blecha a bernardýn" text si moc nepamatuju, prostě to bylo tak, že ona ho kouše a jeho to štve, nebo tak :D Každopádně doma jsem si k tomu ještě zpracovala text a byl to pro mě fakt moc velkej úlovek. Od té doby jsem si do toho bločku psala všechny možné texty. Prostě jsem se někoho zeptala na slovo a k němu jsem napsala text. Neříkám, že to bylo dobrý, ale bavilo mě to, ale na konci třetí třídy jsem toho nechala.
V té době jsem četla knihu o Aničce, už si to nepamatuju, každopádně Anička jela k moři a tak jsem napsala to stejné o Martínkovi a to se mi strašně líbilo. Od té doby jsem u babičky vždy psala na psacím stroji různé krátké příběhy na stránku. Taky si pamatuju, jak jsem předělávala různé pohádky, takže třeba pohádku "O koblížkovi" jsem předělala o dvou dědečcích v domově důchodců, kteří mají rádi koblihy :D Bylo to fakt dost vtipný a já jsem se strašně bavila..
V páté třídě jsem si dala tak nějak pauzu a psát jsem začala zase v šesté, kde jsem napsala svou první knihu "Tajemství rituálních vražd" u které jsem se inspirovala knihou Ďáblova lest. Myslím si, že se mi to docela povedlo :D A potom teďka jsem začala psát knihu "Vánoce" kterou nemám tak nějak ještě ne úplně dodělanou, každopádně, je skoro hotová a doufám, že v tom budu ještě pokračovat.. No, tak či tak psaní mě baví a doufám, že se ze mě doopravdy jednou stane spisovatelka :D


Den 24 - Momentální stav (zadaná nebo singl)

16. února 2015 v 15:19 Projekt 30 dní

Fakt by mě zajímalo, kdo vlastně toto téma vymyslel :D No určitě bych o něm normálně nepsala, protože doopravdy není co napsat :DD Samozřejmě, že žádnýho kluka nemám :-) Kdo by chtěl plochou holku s předkusem a brejlema?? Tak takovýho kluka zatím neznám :/ Ne, že by mi to vadilo :D To rozhodně ne, protože mám aspoň kamarády a to je podle mě v mém věku i lepší. Nemohla bych být, jako něktreré holčičiky, které si kluky mění každý týden. Nechápu, jak někdo s někým mlže chodit jen tak bez něčeho, čemu se říká láska. Nedokázala bych chodit s někým, kdo mě nemiluje a já jeho taky ne. K čemu je ten vztah, ano, je jedině k tomu, aby dotyčná byla IN.. Nakonec, když se rozvedou, tak si z toho nic nedělá, nebo měsíc nejde do školy a když už ano, tak každou přestávku brečí v poslední lavici a jsou kolem ní všechny holky, které zajímají "podrobnosti" o tom, jak je hroznej. Ano, když s ním chodí, tak to je hezounek a je tak milej a pozornej, ale jakmile se s ním rozejde, tak je to idiot, je hnusnej, netolerantní.. To fakt nepochopím, no, někdo to prostě vydržet dokáže, já bych nemohla..
Jo, když je to doopravdová láska, tak je to samozřejmě něco jiného, ale teďka je to pořád všude stejné. Klukům se líbí holky, které mají zadek, prsa a krásný úsměv.. Ať jsou k tomu sebevíce ošklivé, prostě mají to, po čem kluci touží.. No, někdy mě až překvapuje, jak dokážou být kluci hnusní, když chtěj. Pořád jim instinkt "nedává" a každé holce se posmívají za to, že jsem "plochý" nikdy by je nenapadlo, jak to holkám vadí a že za to ani nemůžou. Copak oni můžou za to, že se naroděj jako blonďáci? Fakt bych těmhle klukům vrazila, jenomže když jim něcio takového řeknete, akorát se to zhorší.. Já nejsem holka, která by z toho dělala vědu, ale jsou prostě i holky, které kvůli tomu brečou každý den...

Den 23 - Jak jsem se dostala k blogu

14. února 2015 v 19:11 Projekt 30 dní
K blogu jsem se dostala díky svým povídkám. Ráda jsem psala příběhy a napadlo mě, že bych se o ně mohla s někým podělit. Je přeci spousta blogů s povídkami. Taky jsem chtěla, aby můj názor věděl někdo jiný, než jenom moje kamarádky a tak jsem se rozhodla, že je budu psát na blog, abych se o to vše mohla podělit se spoustou lidí. Mojí inspirací bylo to, co jsem viděla na blogu svojí spolužačky, ale potom jsem si už konečně začala vymýšlet svoje články a začalo mě strašně moc bavit a doufám, že mi to ještě hodně dlouho vydrží, ale opravdu si myslím, že časem sem nebudu dávat články každý den, protože postupem času bych na to doopravdy neměla čas. Už teď je to dost složité a já si obvykle píšu články na tři dny dopředu :-)
Doufám, že se vám můj blog líbí a pokud nejste pravidelní čtenáři, snad se jimi brzy stanete, i když nejsem vůbec sledovaná, baví mě psát, už jen pro sebe. Protože je to to, co mě naplňuje a moc ráda se někomu svěřuju, i když ne se vším.
Určitě pod tímto článkem zanechte komentář o tom, jak jste na svůj blog přišli vy, protože je to velice zajímavé téma, i když já jsem o tom toho zase tolik nenapsala..

Den 22 - Oblíbená hudební skupina/interpret a jak jsem se k tomu dostala

13. února 2015 v 13:54 Projekt 30 dní
Seriály a zpěváci, já jsem fakt dost a dost hnusná :D Já doopravdy nejsem ten, kdo by koukal na seriály, nebo by pořád poslouchal určitého interpreta :D Prostě mám pokaždý jiný období :D

1. Nickelback
Tato skupina je dobrá, dost dobrá, ale Chad se mi rozhodně nelíbil s těma dlouhýma vlasama, to ne :D Mezi moje oblíbené písničky patří Lullaby a When we stand Together. Jejich písničky jsou dost chytlavý, asi jako Shake it off :D Poslouchám je ráda, ale jenom, když jsem doma, na mobilu je nemám, protože když oslouchám jejich písničky, chci mít klid, nevím, proč, ale prostě to tak mám :D K této skupině jsem se dostala díky sestře. Nejdříve mě štvali, protože si je pouštěla ona, ale pak se mi to začalo líbit :D


2. Ariana Grande
Tato zpěvačka u mě drží ze všech nejdéle, pouslouchám jí 2 roky, teda takhle jeden rok jsem o ní věděla a sem tam si jí poslechla. Tak nějak :D Ale doopravdy jsem jí začala poslouchat až ten druhý rok. Dostala jsem se k ní samozřejmě přes youtube, prostě jsem tam jednou cvakla a ona mi tam vyjela no a tak jsem si jí poslechla a líbilo se mi to :D Prostě úplná náhoda no :-) Hrozně moc se mi líbí, jak je, no.. ..roztomilá :-) Taky ten její účas, culíky, prostě mě připadá po všech stránkách "dokonalá" ...


3. Maroon 5
Tak to je kapela, která u mě je zatím nejméně krátce, takže o ní nebudu dlouho psát :D Jak krátce? Asi týden :D Možná trochu víc. Přivedl mě na ně jejich videoklip Sugar, který zveřejnili sice v lednu :D Ale taky fajn :-) Ten videoklip je nádhernej :DD A nejlepší je ten kuchař :-)


Den 21 - Já jako čtenář

12. února 2015 v 7:21 Projekt 30 dní
Když jsem byla malá, tak mi mamka četla, jenže chápetet to, já jsem už číst uměla (cca 2., nebo 3. třída) a tak bylo strašně moc trapný, když mi mamka četla a tak jsem začala číst sama. Ve třetí třídě byl dost populární Brezina (což u mě tak nějak vydrželo do teď :D), takže bylo hnedka jasné, po jaké knížce sáhnout. V čítance jsem taky byla vždycky napřed a to ostatní štvalo, nebo si mysleli, že jsem úplnej idiot :D

Ve čtvrtý třídě jsem byla obrovský čtenář. Přestávka znamenala nová kapitola v knize. Bohužel jsem zanedbávala svoje kamarádky, takže jsem všechny štvala. Taky jsem přečetla 11x čítanku, ach jo, no prostě tehdy jsem ještě nechodila do knihovny no :D
Teďka už dávám přednost románům. jednou za 14 dní zajdu do knihovny, najdu si nové knížky, zbylé vrátím a zase si počtu. Čtu míň, než jsem četla tehdy, ale toto tempo mi vyhovuje. Nejsem soutěživá, abych se zúčastnila všech těch soutěží, které naše knihovna uspořádává. To ne! Já si čtu jako kdyby to byl můj koníček. To je nádherná myšlenka. Líbilo by se mi, kdyby u nás ve městě byl nějaký čtecí kroužek :D

Rozhodně dávám přednost knihám, než filmům. Když čtu knihu bez obrázků, postavy si vymýšlím a líbí se mi to, ale jakmile se podívám na film, mé postavy se vypaří a místo nich příjdou ty, které jsem ve filmu viděla. To se mi nelíbí, protože kniha je pro mě jako moje fantazie, jako příběh, do kterého se ponořím. Prostě jiný svět, ve kterém jsem, dokud je kniha otevřená a já pohlcuju každé její slovo. Ale aby to tak nevypadalo, taky jsou nějaké knihy, které jsem jednoduše nedočetla, protože mě vůbec nebavily :/ Nevím jestli to bylo proto, že to nebyl tip knihy, kterou bych četla, nebo proto, že autor jí napsal jednoduše nudnou. Prostě nemám ráda, když je kniha moc zdlouhavá a ve třech kapitolách to je prostě jenom o tom, že někdo vysál psovi ucho vysavačem (ano, mám to od tebe :*), takže vlastně ani sama neznám tip knihy, kterou bych ráda četla :DD


Přízrak na stadionu

11. února 2015 v 9:01
Autor: Thomas Brezina
Ilustroval: Jan Birck
Originální název: Die Knickerbocker-Bande-Spuk im Stadion
Díl: 1
Přeložila: Michaeka Škultéty
Nakladatelství: Albatros, 2014
Počet stran: 142 stran
Děj: Patti, Dominik, Tina a Erik jdou na nově otevřený stadion na fotbalový zápas. Tam se ale začnou dít divné věci. Šéfce stadionu přicházejí výhružné dopisy, na refrektorech se objevuje lebka a ve sklepě mají být mrtvoly. Čtyřka se hnedka ujme tajného vyšetřovánhí spolu s novým kamarádem Michaelem. Skoro všechny stavby ve městě patří bohatému podbikateli, samozřejmě mezi ně patří i stadion, čtyřka se za ním vydá. U jeho kanceláře se dozvídá, že se jedná o člověka, který si říká chobotnice a ohrožuje životy ostatních. Večer se vydávají na stadion, kde ho potkávají a následně se zde objevuje chobotnice, tribuny se propadají a zdá se, že zde čtyřka zůstane navždy uvězněná. Kdo je chobotnice? Proč se je snaží zneškodnit spolu s podnikatelem? A proč to všechno dělá?
Dojmy: Kniha je neskutečně napínavá až do konce, takže jsem neměla to srdce, dát sem závěr, protože na ten si musí všichni počkat, až si to přečtou :D Ale jinak je to opravdu krásná kniha.
Hodnocení: Kniha se mi ve všem líbila, nebyla tolik tlustá, takže se dala pohodlně nosit i na kroužky a kdybych měla čas, přečetla bych jí za den (jenomže čas nemám :().. Taky ve mě dokázala vytvořit nádhernou představivost, kterou u mě vyvolávají knihy Jaroslava Foglara a to se mi na nich hodně líbí :D A obálka se mi taky líbí, na obálkách od těchto knížek se mi líbí, že na nich je většinou obrázek, který dokáže svést ze stopy :D

Obálka: 6/10 - Kniha: 7/10


Den 20 - Mé znamení v horoskopu a jak si myslím, že to na mě sedí

10. února 2015 v 12:28 Projekt 30 dní
Tak a je tady další den z 30 dní, už nám jich zbývá jen deset :-) Což je dobře.. Takže toto téma je horoskop. Takže, neříkám, že člověk je úplně stejný jako jeho horoskop, ale něco pravdy na to bude.. Taky si myslím, že některé předpovědi jsou pravdivé, kvůli tomuto článku jsem celý leden zkoušela, jestli byla předpověď správná. Dost mě šokovalo, když špatné i dobré dny byly správně a i spousta předpovědí byla správná :D
Takže, abych se k tomu dostala, moje znamení je kozoroh.. jeho charakteristika je velice zajímavá a myslím si, že na mě občas fakt sedí :D

Kozorozi jsou praktičtí, vytrvalí, uzavření a vážní. Než něco udělá, pořádně si to promyslí. Působí vážným a důstojným dojmem.

Vytrvalá jsem, někdy až moc :D praktická? Nevím, asi.. Uzavřená jsem určitě, i když něco řeknu, nikdy to není vše a myslím si, že nikdo o mě neví úplně všechno. Teda samozřejmě, že o mě úplně všechno nikdo neví, ale myslím si, že i pár věcí, které by možná mohli vědět, nevím, jak bych to napsala.. No, než něco udělám, tak si to promyslím, to platí jak na co, u něčeho třeba ne :DD Jak působím, to nevím, to musí posoudit ostatní :D

Mají všechny předpoklady pro vlastní kariéru. Nemají rády přetvářku. Jsou schopné a spolehlivé. Často jsou zaměstnány jako účetní, bankovní a administrativní pracovnice, učitelky, spisovatelky a architektky.

Nemám ráda, když se předemnou někdo přetvařuje, jak je to můj kamarád a pak mě zahodí do odpaďáku, jo to je pravda. Jsem schopná, kruci já fakt nevím, podle toho, jak by se to vzalo. Spolehlivá jsem jak kdy :D Třeba na to být ráno včas ve škole, na to spolehlivá rozhodně nejsem, ale myslím si, že třeba, když mám někomu s něčím pomoci, tak pomůžu :-) Vidíte tam to slovo (aby ne :D), ano, tak se mi to fakt líbí, mím snem je asi od 9ti stát se spisovatelkou a za tím si taky jdu a tady, vidíte to slovo, to jsem si nevymyslela :D to tam doopravdy bylo :-) Že bych byla v sedmém nebi? :D Ne, ale fakt mě to dost potěšilo, protože je mooc hezký, když na to mám předpoklady, nebo co, každopádně jak už jsem řekla, nevěřím, že je to všechno pravda, ale něco by mohlo a kozoroh na mě docela i sedí :D Takže to by bylo asi k tomuto článku vše, doufám, že se vám líbíl :D zdroj1 zdroj2

DIY

9. února 2015 v 19:07
/Opět/
To bych nebyla já, abych si zase nedala další rubriku, ale já vám fakt už doopravdy slibuju, že další nepřidám.. ale prd, neslíbím vám nic :D protože jsem to slibovala i minule a jak to dopadlo :DD Rozhodla jsem se, že vám budu fotit DIY na Vánoce, Velikonoce, Valentýna, Zímu, Léto, Jaro a Podzim a spousty další dní :D Proč? Protože mě nehorázně baví vyrábění, když na to mám čas, náladu chce se mi do toho :D :D Takže nejspíše první bude Valentýn. Taky vám chci říct (a budu to opakovat v každém článku v této rubrice), nečekejte od toho nic světobornýho :D Valentýn, to je prostě srdíčko na špejli :DD Ne, ale fakt, prostě pár věcí a nic těžkého :-)

Den 19 - 5 věcí, které nesnáším

8. února 2015 v 10:20 Projekt 30 dní
1. Odposlouchávání
Nemám ráda, když třeba mluvím sama se sebou. nebo si zpívám a teďka za dveřma někdo je a pořád chodí tam a sem. Nevím sice, jestli mě přímo odposlouchává, ale určitě slyší, co říkám. Když stojím ve frontě na oběd a povídám si s kamarádkama o věcech, o kterých chci mluvit jenom s nimi a najednou se kousek za mnou ozve smích a ta parta blbejch holek čumí jenom na mě.. Ach jo, člověk už nemůže ani nic říct, aby nebyl ponížený, ani to nikam psát, aby na to nepřišel někdo, kdo to použoje proti němu v té nejméňe vhodné chvíli...

2. Kopr
Možná se budu opakovat, ale hodně věcí, které nesnáším se řadí mezi jídlo... né, že by bych byla vybíravá (to neee!), ale prostě pár věcí mi vadí a nejím je :-) Takže první je kopr, u nás to je v rodině, asi proto, že ho nejím už od narození, tak po něm zvracím (hups!) a už se mi i jednou stalo, že sjem se pozvracela, když jsem k němu jenom čuchla :D Sním vám cokoli, ale pár věcí ne a kopr je na prvním místě..

3. Houby
Jsem to ale vybíravec, prostě nejím houby no :D Příjdou mi nechutný, smrděj a navíc jsou bez chuti, prostě mi nechutnaj. Ráda chodím na houby, o tom žádná, ale prostě je nejím, jsem jako rybař, který chytá ryby, ale nejí je. Jo a když už jsme u toho, nejím ryby :D

4. Odvážlivce s duchy
Já fakt nevím, jak bych to napsala do nadpisu tak, aniž by to nebyly tři věty. Nemyslím jenom odvážlivce (protože jsem rebel vole!), ale odvážlivce, kteří vyvolávají duchy, či krvavou Merry a takové ty divné bytosti. Prostě mi to vadí, sama mám při tom divný pocit a bojím se jak o sebe, tak o toho, co to vyvolává, prostě si nemůžu pomost, ale mám z vyvolávání nadpřirozených bytostí hrůzu, no :/

5. Nafintěné pipinky
A jsme zpět u toho, co nesnáší zase skoro každý (takhle, každý kromě těch holek :D).. prostě ty holky, co ráno vstanou v šest, dají si kafe a všechno možný. Kouknou do zrcadla a jsou naštvané, jak zase ztloustly. Vezmou si boty na jehlách, minisukni a průhledné tílko bez podprsenky. Do školy jdou tak akorát, aby cestou potkaly hezounky, kteří na ně čumí jako na idiotky (Jelikož mají duhovou mikinu a na ní rebelskou vestičku), potom příjdou do školy, usadí se na úplně poslední lavici do rohu, aby je nikdo neviděl, jak si upravují nos a pak už se svou neonově žlutou kabelkou míří na své obvyklé místo uprostřed třídy, aby na ně každý viděl. Potom si postěžujou "kamarádce", že jejich kluk zase pět minut ještě neodpesal a pak už začíná hodina :D

Den 18 - Moje koníčky

7. února 2015 v 13:32 Projekt 30 dní
Zpívání
Moc ráda zpívám, úplně všude. kdo mě zná, tak to ví :-) Neříkám, že zpívat umím, ale zase úplná tragédie taky nejsem. Jako malá jsem chtěla chodit na zpěv do ZUŠ, ale bohužel jsem měla kroužků příliš moc. Od první do druhé třídy jsem chodila na sborový zpěv v ZUŠce a třetí, čtvrtou a pátou třídu jsem chodila do sboru na základce. Jenže všude jsme zpívali strašně trapný písničky o tom, jak máme rádi řízky a tak už nikam nechodím a zpívám si jenom pro sebe :-)

Psaní
Ráda píšu různé povídky, knížky a na blogu se mi hlavně líbí, že tady taky pořád jenom píšu :-) Napsala jsem knihu "Tajemství rituálních vražd", která je o upírech a momentálně píšu knížku tady na blogu a taky na počítači. Obyčejný deník neobyčejné holky je o životě a druhá kniha je o Vánocích (mimochodem jmenuje se "Vánoce", jak originální :D)...

Čtení
Ráda čtu, především horory, fantasy a romány. Mezi mé oblíbené autory patří Thomas Brezina, Cathy Cassidy a Jacquline Wilsonová. Mezi mé oblíbené knihy zase patří Harry Potter, Princezna Viktorie, Hunger games a Divergence. Je pravda, že dříve sjem četla v ohodně větším množství než teď a možná to dělá i to, že musím taky vrazit nějaký čas na blog, ale nemyslím tím, že nečtu :-) Já čtu a moc ráda, ale prostě už ne tolik :D

Tanec a cvičení
Moc ráda tancuju a cvičím (viz. Výrazový tanec). Každý den si aspoň 15 minut zacvičím na podložce cviky, které jsem si stála do mobilu a zatancuju si aspoň na 5 písniček. V poslední době mám dost ráda cviky gymnastiky a baletu a tak nějak si je spojuju do sebe (u gymnastiky myslím různé skoky, ne přemety :D).. Taky chodím dvakrát týdně na dvouhodinovky toho výrazového tance. To mě dost baví, ale občas nemám náladu na to, procvičovat nohy, když jsem byla den předtím na túře :D

Kapitola 3.

6. února 2015 v 14:59 Obyčejný deník neobyčejné holky
Pondělí
A jsem zase zpátky ve škole, fakt jí nemám ráda. Tentokrát jsem se ale neodvážila napsat si do deníku o matematice. Je biologie, další šíílený předmět ve škole. Náš učitel má vlasy dlouhé pod ramena, bradku, kulaté sluneční brýle, prostě dokonalý hippie. Taky, že se učíme pořád jenom o kytkách a nikoho to už nebaví.. Jednou nám do třídy dokonce přinesl velikého a neskutečně špinavého bernardýna Kravku (i když je to kluk) a on si samozřejmě jako ručník vybral mě.. Fakt přemýšlím, proč ještě "Blázna" nevyhodili, akorát dělá ostudu škole. Oh.. pardon, ostudu škole dělá vlastně nejvíce náš ředitel, ale o tom později, protože momentálně zvoní!!!
"Co nám to dali k jídlu?" zeptala jsem se kamarádek, když jsem přišla ke stolu o odpolední pauze. "To má být fazolová kaše!" ohrnula nad tím nos Mája a závistiě pohlédla na Anetu, která právě vyšla ze školních vrat a v ruce nesla hranolky a colu. "Taky by jste si daly ubožačky co!" zařvala na nás závistivě a odešla ke stolu frajerů, kde už vysedával Jeremy. Nejhezčí kluk ze třídy.. "Nezoufej Lenko, nesmíš si jí všímat, vždyť Jeremy ví moc dobře, jak jsi úžasná." utěšovala jsem marně mojí další kamarádku. Ta to ale nevydržela a utekla zpátky do školy. Rychle jsme si tedy koupily tyčky, odnesly jídlo a šli hledat Lenku. Prohledávaly jsme patro po patře. Konečně jsem narazila na poslední záchody, takže bylo jasný, že tam bude. Už jsem do nich chtěla vejít, ale uslyšela jsem známý hlas: "Jestli se na Jeremyho budeš ještě jednou takhle dívat, vyměním tě za úplně jinou trosku! Já jsem tady hvězdou a ty nemáš právo koukat na nejhezčího kluka! Už jseš jako ta zřícenina třídy, která koulí na Martina, přitom se mu líbím já!" Potom jsem slyšela jak Aneta dala Líně facku. Ta se rozbrečela a zaplula do kabinky. Rychle jsem se schovala do prázdné třídy. Právě včas, protože Aneta a Mína vyšly ven a koukaly všude možně, jestli je někdo neviděl. Do třídy se ale nepodívaly a já jsem mohla zajítna záchody. Našla jsem tam Línu, jak se líčí u zrcadla a snaží se zamaskovat obrovský červený flek na tváři. Taky jsem si nemohla nevšimnout, že po podlaze se válí obsah jejího batohu a spousta posmrkaných kapesníků značky Tento (Skrytá reklama :D). Ty ale měla u sebe vždycky Lenka. "Líno, prosím tě, neviděla jsi tady Lenku?" zeptala jsem se co nejjemnějí, ale ona jen zavrtěla hlavou, zakňourala něco ve smyslu, že tady ty kapesníky našla a s pláčem opět zalezla do kabinky..

Den 17 - 5 věcí, které bych chtěla umět

5. února 2015 v 11:23 Projekt 30 dní
1. Každého potěšit
Ano, možná jste čekali, že sem budu psát, jak chci létat a tak, ale já sem nechci psát věci, které se nikdy nesplní, vždyť od toho tento článek není, je o tom, že sem napíšu svá přání, která bych chtěla vyplnit a taky to jde (možná, prostě víceméňe :D)
Takže, ráda bych každého něčím potěšila, já nejsem tip, který by lidi potěšil, spíše naopak, ale moc ráda bych to uměla, protože je to doopravdy vzácná vlastnost a velmi, ale velmi krásná. Potěšit někoho tím, že mu třeba řeknete jenom jedno slovo, to musí být nádhera..

2. Umět jazyky
Takže to je další věc, kterou bych moc ráda uměla... Angličtinu umím na své úrovni a za to jsem moc ráda, protože se prostě držím, ale příští rok mi přibyde němčina a tu bych opravdu chtěla umět perfektně, protože všude se nedomluvíte pořád jen anglicky... těch zemí, nebo částí zemí je málo, hodně málo, ale i tak je potřeba umět ještě nějaký jazyk a němčina je podle mě míň složitější a častější, ale taky bych chtěla umět francouzštinu a teď už nastává problém :D Já nejsem tip člověka, který by byl nějak moc chytrý :DD Takže učit se tři jazyky, plus ještě čeština asi nedokážu..

3. Hrát na klavír
Já jsem na klavír samouk, což možná víte, pokud čtete můj blog od založení :D Každopádně mi to nejde. Jsem ráda, když si zahraju skákal pes s obouma rukama tak, jak se to má hrát... Ráda si zahrajum, ale fakt nejsem žádný velký talent, stačí mi, že hraju na housle a na klavír už zase nemám tolik času, jako předešlé roky, takže se ještě k tomu všemu horším..

4. Malovat
Upřímně, já jsem nikdy neuměla malovat a ani neumím. Pro mě je to fakt dost těžká věc, malovat a potom to celé ještě více zkazit vybarvováním.. Jako malá jsem kreslila čmáranice a tak to nějak zůstalo do teďka.. Strašně moc se mi líbí, jak někdo dokáže malovat úžasné portréty, ale často dotyčnému závidím, že to umí o hodně lépe, než já, ale prostě jsem taková.. No, takže barvy a štětce, to není nic pro mě, i když v hlavě ten nápad mám a vypadá hezky, namaluju něco šíleného...

5. Gymnatiku
Asi od 10 let toužím potom stát se gymnastkou.. Snažila jsem se udělat provaz, cvičila jsem na něj měsíc, nic. Přitom chodím na výryzový tanec, takžeby mi to mělo jít ještě rychleji. Taky umět všechny ty přemety, salta a otočky, to musí být prostě nádhera a já ještě pořád toužím (i když už mi to nevyjde), že jednou tohle všechno dokážu..


Den 16 - Oblíbená jídla a pití

4. února 2015 v 15:54 Projekt 30 dní
Miluju čerstvou bagetu, stačí na níc sáhnout a už křupe, to je nádhera.. Francouzká bageta vytažená přímo z pece :3 hmm.. Ta vůně linoucí se domem, mám hrozně moc ráda čerstvé pečivo, protože ještě voní a mě se po něm zbýhají sliny. Jsem dost vybíravá, ale když mi něco chutná tak jím ve velkým. Ale prostě ta bageta, já si nemůžu pomoct, miluju čerstvou bagetu, když si občas mamka v neděli ráno přivstane a přinese jí domů. Vezmu si jí přímo do postele a postupně jí ukusuju (áááaa)..


Sladký, prostě sladký. Tyčinky, bonbonky, cukrlátka, všechno! Jsem závislá? Neee! Jsem jenom normální člověk.. Sladký je dost dobrý na nudu, na depku a na špatnou známku. Dodá to energii a navíc zlepší náladu a jak to chutná. Barvička musí být jako zvýrazňovač, aby každého hnedka upoutala všichni se s chutí zakousli.. hm.. cítíte tu vůni cukroví, je to snad jako droga, je to všude dostupné (:D) a jste na tom závislí :-)


Pití, takže různý limonády, že jo :D Samozřejmě Fanta, Top topic, Kofola, 7up nebo Sprite, prostě ty dost dobrý tekutiny :D Taky samozřejmě teplá čokoláda :-) nějaký dobrý kafe, nebo nějaký ten milkshake, prostě všechno, co je moc dobrý, ale i obyčejná studená voda s citronem není nijak šptaná, naopak jí mám ráda a nebo nějaký dobrý ovosný čaj..


Kapitola 2.

3. února 2015 v 1:02 Obyčejný deník neobyčejné holky
"Takže, dneska si dáme cvičení na nohy!" oznámil nám Martin hned na začátku hodiny. "Tentokrát nás tady bude více, protože je dost složité vám s tím pomáhat." Přitom se na mě usmál a já jsem se začala silně červenat. Následně do sálku přišel jeden kluk a pět holek, přitom kluků má toto fitko požehnaně. Hm.. Martin se rychle nahnal ke mě, aby mě nikdo mezitím neobsadil a já jsem se mohla zbláznit. Následně jsme cvičili a já jsem se s radostí dívala na Anetu, jak může závistí puknout, protože měla holku. Ten kluk si vybral Máju, to jsme jí to natřely.
Pořádně jsem se během cvičení zapotila, takže jsem hnedka utíkala do sprchy, abych to ze sebe všechno spláchla. Martin mě ale podržel za ruku a zeptal se mě, jestli bych s ním nešla v pondělí na zmrzlinu. Jenomže v pondělí mám dvě hodiny baletu a tak jsem to musela s lítostí odmítnout. Aneta to všechno poslouchala a hnedka se nabídla jako náhradnice. To jsem se neudržela a vybuchla jsem smíchy. Martin to bral taky s humorem a jemně jí řekl, že nikdy. Měla jsem z toho šílenou srandu, ale na Anetě bylo vidět, že jí to dost vzalo a tak jsem rychle upalovala zpátky do šatny. "No, kde jsi byla?" zeptala se mě Mája, když jsem vycházela z šaten. Rychle jsem jí řekla, co se stalo. V tom kolem nás procházela Aneta, vzala mě za rameno a odvedla do rohu recepce. "Jestli mi Martina převezmeš, tak si mě nepřej a opovaž se s ním na tu zmrzlinu jít!" Její hlas zněl docela dost výhružně, ale takhle to ona říká vždy, jinak to neumí. Vůbec jsem na to nereagovala..
Sobota a Neděle
Tento víkend se nic zvláštního nestalo, s mamkou jsem šla nakupovat nějaké oblečení na jaro a docela jsme si to užili. V neděli jsem byla s Májou celé odpoledne ve zverimexu, kde "pracujeme", protože ho vlastní její babička. Pracujeme zadarmo, protože nás baví, mazlit se se všemi roztomilými zvířátky. Teď ale zase na chvilku přestanu psát o tom, co jsem dělala a zase poodkryju kousek o tom, co mám ráda. Moc ráda poslouchám hudbu, dalo by se říct, že jsem na ní závislá. Sama umím hrát na klavír, kytaru a zpívám. Na kroužky už ale nechodím, protože všechno neskutečně zdražilo a tak už jsem spíše samouk, ale od všeho mám aspoň základy.. Chodím dvakrát týdně na balet. Jsou to dvouhodinovky a občas chodím i třikrát. Je to docela náročný, navíc, když máme strašně přísnou učitelku, ale baví mě to a to je pro mě to hlavní..

Den 15 - 10 slov, která mě vystihují

2. února 2015 v 12:07 Projekt 30 dní
1. Blogerka
Tak to jste rozhodně nečekali :D Ano, jsem blogerka a fat dost mě to baví, nevím spoustu věcí, co se blogování týče, ale určitě se to jednou naučím a zatím se učím od ostatních :-)

2. Lína
Každý, kdo mě zná, ví, že jsem neskutečně líná. Já se k tomu přiznám, ale bohužel to nepomáhá :D Nedokážu se odhodlat například k tomu abych, teďka napsala něco do školy :D Prostě chci psát na blog, je to se mnou docela dost složitý, ale já mám prostě takovou povahu a nijak se nezměním :D

3. Negativita
Možná toto nečekali ani ti, kteří mě znají. Možná to čekali... Nevím, ale prostě je to pravda. Jako ostatní jsme taky psala takové ty žvásty, užívejte si života naplno, ale nebyla jsem upřímná k sobě aní k ostatním. Nemám ráda svůj život, chtěla bych ho změnit, ale nejde to. Nedám čas zpátky, poučím se, ale zase udělám tu chybu znovu..

4. Upřímná
To je špatná i dobrá vlastnost. Dokážu si prosadit názor, dokážu říct co si myslím člověku do očí, ale někdy tím zničím to, co jsem roky pilovala: lásku, přátelství, důvěru.. Nevím, jestli je více těch pozitivních, spíše ne.. Dokážu mlít, co se mi zachce a je mi to líto, ale prostě si to uvědomím až potom, co tu volovinu udělám a pak už to nejde vzít zpátky..

5. Závislá
V poslední době jsem strašně závislá na svém mobilu (co si budeme povídat, pořád jsem závislá :D), nevím čím to je, možná tím, že má android a to je co říct. Můj minulý mobil, ach, nevím, jestli by byl lepší už i ten tlačítkový mobil :D

6. Spisovatelka
Začalo to ve třetí třídě na tělocviku :D Napsala jsem svou první básničku (blecha a bernardýn, na detaily se mě prosím neptejte, asi jsem byla úplně káplá, což dokazuje moje druhá básnička Těhotná myš)

7. Tanečnice
Hrozně moc ráda tancuju a vůbec všelijak cvičím, což ośtatně už víte, pokud čtete můj blog pravidelně :D

8. Knihomolka
Má to být jedno slovo, proto jsem tam nenapsala skoro knihomolka, protože moc ráda si počtu, ale občas dám přednost něčemu jimému. Nevím ani přesně žánr, který čtu, je to tak nějak všeho druh, každopádně čtu to, co mě baví :D

9. Crazy
Jsem fakt úplně střelená, točím nakousnuté jablíčko challenge a procházím se naším "parkem" s neúplnou palmičkou na hlavě. Prostě dokážu udělat prakticky cokoli :D jsem úplný psychopat, ale mě to nevadí :-)

10. Snílek
Jsem snílek úplně všude a pořád. Sním, o hudbě, o tanci, o povídkách, prostě o všem. Nevím, jestli mě to baví, ale jsem schopná snít jen tak třeba hodinu v kuse. Ponořím se do jiného světa a za žándou cenu se nechci vrátit zpátky, možná to může být taky moje závislost.. Co já vím :D

Deník malého poseroutky - Poslední kapka

1. února 2015 v 9:40
Napsal: Jeff Kinney
Ilustroval: Jeff Kinney
Originální název: Diary of Wimpy Kid: The Last Straw
Díl: 3
Přeložila: Veronika Volhejnová
Nakladatelství: COOBOO, 2010
Počet stran: 218 stran
Děj: Z Grega se pomalu, ale jistě stává lenoch. To se nelíbí jeho tatínkovi. Greg na to však nedbá a dál si užívá svůj život tak, jak chce. Jenže, když jdou jednou do kina, jeho tatínek tam potká puberťáka, který kdysi štval celou část města. Teď je ale na vojenské akademii a tak se z něj stal "opravdový muž". To se mu zalíbí a tak se rozhodne, že tam Grega zapíše. Teď je Gregovi jasné, že musí vymyslet něco dost dobrého, aby předčil "chlapácnou" akademii Spag Union. Proto začne chodit do skautského oddílu a hned první den si tam vyslouží jeden odznáček. To udělá na jeho otce dojem. Proto se rozhodne, že si to zlepší ještě tak, že s ním pojede na víkend, na skautské stanování. Jenomže v den odjezdu Greg onemocní a jeho tatínek tam neprožije zrovna hezký den a tak se vrací, celý naštvaný na Grega. Proto se Greg rozhodne, že s ním pojede na další víkend sám, aby mu ukázal, jak všechno umí. Jenže s nimi jede i jeho bratr Rondrick. Naneštěstí potom začalo pršet, ale byli tak daleko od domova, že zůstanou v hotelu. Tam se podaří Rondrickovi Grega nechat jen ve spodním prádle brouzdat chodbami. Pak ho najde jeho otec a Gregovi dny jsou sečteny. Už se nemusí snažit, je zapsaný na akademii. Nakonec ale otce zachrání trapasem a tak nikam nemusí.
Dojmy:Tato kniha mi příjde daleko zajímavější, než předešlí díl. Ani nevím, čím to je. Celá kniha je více nápaditější a vtipnější. Hlavní téma je také více poutavé.
Hodnocení: Zase mi vadí, že kniha je dost tlustá, ale nebudu tady psát to, co do předešlého dílu (teda snad :D).. Každopádně, jak už jsem psala, kniha byla více poutavější, než ta předešlá.. Hodně jsem se u knihy nasmála a to se u mě cení :-) Obálka je zase úžasná, prostě obálky poseroutky jsou fakt bombastický :D Dokonce je na ní jako perlička chyba, která je potom opravená, prostě úžasný, k této obálce fakt není podle mě co vytknout :-)

Obálka: 10/10 - Kniha: 7/10