Srpen 2015

Recept - kakao-citronový peeling na rty

30. srpna 2015 v 11:49
A konečně tady mám první recept a to na peeling (asi jsem zapomněla zmínit, že pod těma receptama jsem moc nemyslela recepty na polívky :D) na rty, který je naprosto úžasný :D

Co potřebujeme?
3-4 lžičky holandského kakaa (kakao na vaření)
2-3 lžičky citronové kůry
1 lžička olivového oleje
2-4 lžičky cukru
1/2 - 1 lžička medu

Jako první smícháme cukr, olej a med. Říkejme tomu "základní těsto" :D a toho cukru budeme potřebovat do zhoustnutí, proto nevím, kolik ho přesně budete potřebovat :D Postupně přidáme kakao a citronovou kůru. Vše promícháme a je hotovo :D No není to lehké? Můžete si ho dát rovnou, ale já teď v létě upřednostňuju, dát si ho aspoň na čtvrt hodinku do ledničky :D


DIY - záložka do knihy

25. srpna 2015 v 6:21
Takže, jelikož je Zuzka poměrně dost tvořivá, tak jsem zase přišla s nějakým diy. Tentokrát to bude záložka do knihy, kterou jsme kdysi dělali ve škole :D A já jsem přišla na obrázky.. Tak mě napadlo, že bych je mohla dát na blog :) Záložka drží, je hezká (taky, že musí být podle vašich představ :D) a navíc naprosto jednoduchá :)
Na začátku si sežeňte nějaký hezký papír a ten odstřihněte do čtverce (však vy víte, jak :D) a délka jeho strany by měla vyhovovat knize. Nejčastější je 10x10, ale samozřejmě, pokud si to radši chcete naměřit, jistota je jistota :D
Jako první papír ohnete v půlce a následně opět v půlce, takže vám vzniknou úhlopříčky (ta matika je ale hrozná, co :D). Potom papír rozevřete a dva rohy dáte k sobě tak, jak to vidíte na obrázku :D Pak je na sebe překlopíte (doufám, že víte jak to myslím :D) a Trčící rohy ohnete směrem dolů tak, aby záložka následně vypadala jako malý trojúhelník. Na konec přebytečné rohy ohnete dovnitř a máte záložku.
Tadá, takhle vypadá hotová záložka :) No není pěkná? :D

Back to school - DIY

24. srpna 2015 v 14:05
Jelikož jsem člověk velice líný (a navíc bez wifi), nemohu vám sem dát vlastní fotky svých ozdobených sešitů, ale nic zajímavého to není :D Jen jsem na ně nalepila nějaké obrázky a navíc ani ne na všechny :D Celkově jsem se hodně těmto diy v realitě vyhýbala, jelikož když se mi to po čase omrzí, stejně na to budu koukat skoro celý školní rok :D Ale tak jsem se rozhodla, že letos to nějak přežiju a udělám pro to více, než jen to, že nalepím samolepky psů na obálku :D


Takže, abych vás taky trochu přiměla k tomu, nějaké ty sešity si vytvořit, nebo aspoň k tomu, aby jste se podívali, jak krásně to může vypadat, rozhodla jsem se, že vám sem dám nějaká videa..

!Užijte si poslední dny prázdniny!





Summer 2015 is ending

23. srpna 2015 v 21:36
Ač spoustu z vás nenadchnu tím, že vám tuto skutečnost připomínám, prázdniny 2015 jsou již u samého konce. Dousám, že jste si je stejně jako já užili, jak nejvíce jste mohli. Já jsem je začala tím, že jsem odjela k babičce a tam jsem byla až do začátku srpna. Za tu dobu jsem zkusila spoustu nových receptů. Některé se mi povedly, některé ne. Některé mi chutnaly, některé ne. Každopádně jsem zase, co se týče gastronomie modřejší. Taky jsem přečetla spoustu knížek, což je naprosro úžasné. Často jsem si četla venku (ale samozřejmě ne v tom obrovském parnu, ale dopoledne) a to hlavně knihy, které jsem zařadila do své letní knihovničky. Mezi nimi samozřejmě nechyběla kniha "Hledání Aljašky", na kterou teprve chystám recenzi, každopádně je úžasná. Léto ale nemohlo být jenom krásné a přesně podle mých představ. Díky tomu, že jsem neskutečně vybíravý člověk a díky autonehodě jsem zhubla pět kilo, se mi nedařilo přibrat, naopak. Začala jsem z váhou ještě klesat. Neříkám, že vážím třicet čtyři, ale ručička na naší váze vždy ukazovala přeci jen něco přes třicet pět, teď už ale začíná pomalu klesat níže a níže... Moje tělo to už nezvládá a začíná se bouřit. Jsem neustále slabá a začínají mě ničit dlouhé procházky a výlety. Ne, já nejsem anorektička. Jsem jenom holka, která je na dně, ale já se z toho vyhrabu, já tomu věřím. Vím, že jsem hubená až na kost a vím, že kdybych o své hubenosti začala jen na chvilku pochybovat, doktorka mě nejspíše pošle do léčebny, ale vůbec mi nepomáhá, když mi to neustále lidi kolem mě připomínají. Já to vím!! Vím, že jsem hnusná, ale už tak jsem na dně a nepomáhá mi to, že mi říkáte, že kdyby jste byli mou doktorkou, tak už jsem někde v léčebně na přístrojích a věřte mi, že to mě ničí ještě více...
Potom jsme byli taky na chatě u bratranců, kterou mají hned vedle Německa, takže jsem si ho taky docela dost užila. Pak jsme přijeli zpátky domů a týden jsme se sestrou byly doma "sami" , jelikož rodiče byli dlouho v práci. Potom jsme objely všechny možné doktory a pak jsem konečně jela na tábor. Na úžasný tábor, kde jsem skoro zapomněla na všechny své problémy. Připomínalo mě je jen to, že jsem tam (co se týče vzhledu) vůbec nezapadala. Vážila jsem jako jeden kluk v mém týmu, který je o dva roky mladší a o tři hlavy (no dobřem tak dvě) menší. Každopádně náš tým vyhrál a já jsem hnedka slupla čokoládu, kterou jsme dostali jako odměnu. Následně jsem přijela domů a nyní za námi přijedou bratranci. Potom už nastane škola, což znamená, že bych měla začít kupovat sešity a konečně se donutit k tomu si je nějak vyšperkovat :D Náš rozvrh ještě neznám, každopádně se na něj ani netěším :P Tento rok mi přibyde němčina, na kterou se asi jako na jediný předmět těším. Snad mé očekávání splní...

A co vy? Jak jste si užili prázdniny?



This are my things, my secrets

13. srpna 2015 v 22:28

Asi vám všem hnedka dojde, o čem tento článek bude :) Opět bych se chtěla vyjádřit (a tentokrát trochu více než jednou větou) k tomu, jak spousta lidí nerespektuje naše tajemství a tím svým samozřejmě myslím blog. Když jsem si ho zakládala, bylo mi jasný, že se to stejně lidi ze třídy, nebo z rodiny jednou dozví a tak jsem to řekla rodičům (no.. ..mamka zezačátku chtěla kontrolovat moje články, ale nedala jsem jí adresu :D) a kamarádce, protože jsem nutně potřebovala radit :D Ale stejně bych jí to řekla. To mi pro začátek stačilo.. Netoužila jsem po tom, mít blog, který by navštěvovaly stovky lidí denně, šlo mi o to vyjádřit své myšlenky, své pocity.. Jenomže (jak se dalo čekat) se o tom dozvěděly spousty lidí (no.. ..prostě lidi, kterým jsem to chtěla delší dobu zatajit) a tak jsem se začala bát, abych je nijak neranila.. Můj blog se začala postupně měnit v naprosto nesoukromou stránku nějaké holky, kterou pravidelně navštěvovali ti, které znám a kterým jsem to nikdy nedovolila, aby zjistili, co na sebe zase prásknu... Já jsem je odhalila, ale co jsem s tím měla dělat?
Můj blog měl fungovat jako moje zpověď. Chtěla jsem svém pocity a veškeré emoce vypsat, aby mi bylo líp a doopravdy se mi to dařilo. Byla jsem naprosto šťastná... Jenomže jsem postupně začala zjišťovat, že to ti lidi vědí, že vědí, že nenávidím svého učitele občanky mi nevadilo tolik, jako to, že zjišťují, že mám někoho ráda, že jsem smutná a neustále pláču, že chodím k psycholožce... A tak jsem se začala bát na blog psát. Hned na začátku mi bylo jasný, že nezvládnu psát každý den.. to by bylo v pořádku, ale proč jsem začala od května přidávat články minimálně a bez jakéhokoli smyslu? Samé Tagy a samé deníky, které začaly být čím dál tím více obecnější. Já nedokážu snést pocit, že si tento článek přečtě osm lidí, kterým jsem nedovolila dívat se na můj blog, kteří ví moc dobře, že mi to vadí, ale naprosto se v tom vyžívají.
Už nejsem na blogu tak šťastná, už nevím, co bych měla psát, abych to pak nemusela smazat. Bojím se, že sem něco napíšu a někdo to rozhlásí po celé třídě. Už si nedokážu najít kamarádky, aniž bych je podezřívala, aniž bych se bála. Blog je pro mě v mnoha věcech úžasná věc, ale taky mi vzal moje sourkomí a zničil mi i v některých ohledech střípky mého života, Je mi jasné, že se mi po této větě nejspíš budete smát, ale vy to nepochopíte, pokud to nezažijete. Nechci svůj blog zrušit, ale vím, že bych nezvládla, kdyby se tady začaly objevovat keště komentáře stejného tipu. Obdivuju všechny blogery a blogerky, co to dokážou ignorovat, co to berou s klidem a vyrovnají se s tím, protože já to nezvládám. Vím, že mi nevyhoví, ale i tak vás, co mě znají více, než od pohledu a nedovolila jsem vám to prosím, aby jste s tím přestali. Já nechci tento blog zrušit, byla by to škoda. Chtěla jsem si založit nový, ale nedokázala bych opustit to, co jsem tady začala. Prosím, vám by se taky nelíbilo, kdybych vám takto zničila skoro roční práci..



Summer music 2015

13. srpna 2015 v 20:36
Takže hnedka na začátku bych chtěla podotknout, že se jedná o písničky, které toto léto poslouchám , ale samozřejmě tam jsou i ty, které teďka frčí, ale spíše mi jde o to, ukázat vám, co teďka zrovna v létě poslouchám :)


Asi je samozřejmé, že tady ta píseň bude, tak jsem ji hodila hned nahoru :D Myslím si, že už jen název vydává za vše :)


Písnička, která teďka zabrala skoro celé Óčko :D Je fakt chytlavá a je hnedka první, kterou si pustím na youtube :D


Prostě úžasná písnička... ...vím, že je rok stará, ale já ji objevila teprve teď, ale za to se mi strašně moc líbí a v mobilu neposlouchám žádnou jinou :D


Tato píseň mi po té předešlé vždy vyjela v automatickém přehrávání, takže se mi opět zalíbila, ale tu předešlou mám přeci jen o něco raději :D


Tato píseň je naprosro chytlavá a už asi týden (ale znám ji samozřejmě déle) ji mám každou vteřinu v hlavě :D


Nádherný. Fantastický. Dojemný. Boží.


Nicky a David Guetta mají písnička? A jakou :D Úžasná, ale určitě už ji znáte z rádia :)


To je tak blbá písnička, až je úžasná :D

Nechci kluka na jeden týden!

7. srpna 2015 v 11:36

Hodně jsem nad tím přemýšlela, ale často jsem nedošla k závěru. Čím jsem starší, tím se toho více dozvídám. Určitě to každá holka zná, přijdete ke své kamarádce a první co proberete jsou samozřejmě kluci. Kdo se ti líbí?
S kterým klukem ze třídy bys chodila? Ten Medard je vážně sexy, co? Ale nikdy mě nějak nedošlo, že by se mě to týkalo nějak více. Jenomže jsem starší a starší a ještě více mě překvapuje, že v mém v věku už mají holky kluka, ale já jim pořád nevěřím! Co zajímá kluky v našem věku? Prsa (Jen tak mimochodem, co Zuzka nemá a nikdy mít nejspíš nebude? Prsa.). A právě v tom jim nevěřím. Oni nevidí tu naši osobnost, tu co máme uvnitř sebe. Oni chtějí vidět jen náš vzhled, nic jiného je nezajímá.
Nechápu ty holky, které si stěžují, že jim je sedmnáct a ještě neměly kluka. Proč to takhle berete?! Mít kluka není povinost, ale je to láska k někomu. Mít kluka jenom proto, že je to in, nebo proto, že chci, aby na mě můj idol žárlil je hrozný! Jasně, sice kluci dokážou být hnusný, ale proč jim takhle ubližujete i vy? Nechápu ty, co někomu něco vyčítají, ale sami to přitom dělají... Jasně, že se mi někdo líbí, tak je to vždycky, ale když k vám ten druhý nic necítí, tak je to potom těžké. Ani jeden z vás by nebyl šťastný, ale chápu, že v té chvíli, kdy je vašim středem pozornosti jenom on to je těžké pochopit :)
Mě by nevadilo, kdybych neměla kluka v osmnácti, vím, že mě se to lehko říká, když mi je teprve třináct, ale jsou prostě některé věci v mém životě, u kterých mi je jasný, že to tak bude :) Nikdy jsem nějak extra tuto věc nevnímala a nevšímala si jí. Sama jsem zástáncem toho, že to, že mi někdo přijde sexy (Zuzka to ale rozjela :D), tak je to pouze dočasné a proto bych se nikdy s nikým hnedka nepustila do "vztahu", protože já nechci mít kluka ne jeden týden! Ano, je mi jasný, že taky je dost nemožný, abych měla toho prvního hned na celý život (ale jako, ta naděje tu taky je :D), ale nechci, aby to byl zase nějaký dvacátý...


Výlet do Poděbrad

1. srpna 2015 v 16:53
S babičkou, dědečkem a sestrou jsme se rozhodli udělat si výlet do Poděbrad (teda, takhle :) Dědeček tak jel na přednášku a my na výlet) a musím říct, že to bylo báječný. Poděbrady jsem si jako město oblíbila už ve svých deseti, když jsme tam jezdili za dědou do lázní. Už rok tam ale jezdíme jen pro poděbradku, které mám díky otci pokrk, jelikož tam jezdíme skoro ob měsíc a natáčíme asi třicet flašek... Díky tomu jsem si město už ani moc nepamatovala, takže jsem byla moc ráda, že tam pojedeme.
Dědeček nás vyložil poblíž náměstí a tak jsme si šly koupit oplatku a prošlu jsme si park. Potom nás babička pozvala na oběd, kde jsem si dala smažák, protože jsem na něj dostala velikou chuť a potom jsme šly opět do parku, přečíst si noviny a (v mém případě) časopisy. Následně jsme si koupila vynikající zmrzlinu (bohužel jsem ji navyfotila) a šly za rodiči, kteří tam přijeli, protože museli opět natočit poděbradku... Následně se jelo na hřbitov kvůli "kešce" (Zítra by měl vyjít článek s asi čtyřma fotkama) a potom zpátka k babi :)
Výlet jsem si strašně moc užila, protože díky otci, už pohodové vyjížďky do různých měst neděláme a moc mi to chybí... Navíc to bylo úžasné zpříjemnění prázdnin, jelikož další sny budeme opět vyjíždět na již zmíněné "kešky". Doufám, že si prázdniny užíváte stejně, jako jsem si užila tento den a i když je polovina pryč další nás ještě čeká :D

Na fotkách jsou fontánky a funkční hodiny z květin :)