Září 2015

Welcome autumn

23. září 2015 v 19:59

Ahoj podzime! Už jsem se tě nemohla dočkat!
Konečně je tady podzim. Konec utrpení před tím strašným vedrem a začátek utrpení s tou strašnou zimou. Jak já to mám ráda :D Tento podzim začínám stejným obrázkem, jako jsem ho začala před rokem :) Ale není ten obrázek úžasný? Prostě jsem si nemohla vybrat jiný, aniž bych ho nesrovnávala s tímto :D A tak vyhrál. Tento podzim si fakt chci užít a už nechci přemýšlet nad žádnou věcí. Jo, znáte to :) "Holky, já mít ty vaše starosti." Ale občas je mám i já :D Občas... Prostě nechci řešit naprosté maličkosti a chci nechat proudit svůj život tak, jak jen to jde. Proto momentálně chci nechat svůj blog tak, jak jsem se rozhodla před týdnem. Chci se více zaměřit na knihy a psát hodně recenzí, protože mě to začalo hodně bavit. Smazala jsem hodně rubrik, které podle mě neměly budoucnost a zaměřila se na své milované knihy. Už jsem si i začala plit wishlist a dnes si jednu knihu koupila. Šla jsem kolem našeho knihkupectví a ve výloze viděla První (Kiera Cassová) a tak jsem si řekla, že si prostě musím koupit Elitu. No a tak jsem tam šla s tím, že si ji koupím, ale chápete to! Tam byly skoro všechny knihy z wishlistu a ještě nějaké, které jsem tam ještě nedala (když si jednu koupím, jednu tam přidám), takže jsem chtěla vážně úplně každou a byla jsem totálně vykolejená. Ještě, že tam se mnou byla kamarádka, jinak si koupím aspoň dvě (a já na to fakt nemám peníze, už nemám ani 1000 na dárky :D) a to by bylo sice hezké, ale fakt bych neměla na dárky :) Takže Lola a kluk od vedle musí ještě počkat :) Ale tři knihy už budou brzy objednané k Vánocům! Huráá! Jinak byl tam i další díl po té Lole, ale už nevím, jak se jmenuje :)
Dále chci na podzim jet s kamarádkama na Hunger games 3 2.část a to hned v den premiéry, tak snad to vyjde :) Ve škole my už dávají dost zabrat, ale snad už to udržím nějak pod kontrolou :) Teďka mám dost problém s trénováním na housle, ale to nevadí :D Na to jsem si zvykla :) Ale jak jsem už napsala, nechci se zabývat maličkostmi, protože to je pro mě naprostá zbytečnost :) Prostě počkám, jak se to všechno vyvine :) Taky musím hodně přemýšlet o zařízení svého pokoje (nebojte, vše se dozvíte :D), protože bych ráda měla konečně už bílý nábytek, po kterém koukám už od doby, kdy jsem zjistila, že budu mít nový pokoj! Jééé! Takže to musím teďka nějak vyřešit (a samozřejmě konečně mít knihovničku! konečně mít knihovničku!). Taky už nechci mít svou deep náladu (to se to lehko napíše, že :D) ale to si samozřejmě zaručit nemohu. Takže snad mi všechno vyjde :) Musíte mi držet palce (nebo aspoň ty jediný člověku na světě, co tento naprosto šílený článek čteš...), abych to nějak zvládla.... :D

Krásní mrtví - Jonas

21. září 2015 v 12:15

Autor: Eden Maguire
Originál: Beautiful Dead - Jonas
Přeložil: Petr Lehečka
Nakladatelství: Fragment, 2011
Počet stran: 271 stran

Anotace: Nejsou živí. Nejsou mrtví. Něco mezi tím. V průběhu jednoho roku zemřou za podivných okolností čtyři mladí, krásní lidé, studenti ellertonské střední školy. Jonas, Arizona, Summer a - Phoenix. Ta poslední smrt zasáhne Darinu nejvíc. Byl to její kluk, její veliká, největší láska… Je její setkání s Krásnými mrtvými skutečné? Co znamenají ta andělská křídla, která vidí, slyší a která nakonec sama dostává? Jonas zemřel jako první, zabil se na motorce. Ale je tolik nezodpovězených otázek… Odhalí Darina včas temná tajemství tajemství, aby tak vykoupila duše Krásných mrtvých?

Jednou jsem si půjčila v knihovně druhý díl a jelikož jsem to moc nepochopila, tak jsem se k této sérii nevrátila. Teď jsem sáhla po prvním dílu s tím, že jsem na to byla možná v té době moc malá. Ještě, že jsem to udělala, protože se mi tato kniha neskutečně líbila a těším se, až si přečtu další. K čertu s upíry a vlkodlaky, to je všechno strašně ohrané, ale zombie, co nejsou zombie. No lidi, to je originalita! Knížka je poutavá, místy i děsivá a romantická, neskutečně rychle ji přečtete, protože od ní prostě nejdou odtrhnout oči. To prostě nejde :D Obálka je sice paperback a já mám radši tvrdou vazbu, ale ten obrázek je neskutečně nádherný. Ty křídla a hlavně ty vlasy, to je prostě úžasný. Neříkám, že tato kniha předčila Hledání Aljašky, to rozhodně ne, ale je prostě super a jsem z ní nadšená :) I jména jsou neskutečně krásná, Summer, Darina Jonas, Phoenix, prostě krása :D

Moje nejoblíbenější postava je Phoenix, už podle popisu je nádherný. Tomu se říká láska až za hrob. Jo, to v realitě nenajdete :D Ač jim Hunter jejich lásku kazí a to mě neskutečně štve, ale je na tom přeci jen potom něco zajímavého, kdyby to tak nebylo, bylo by to přeslazený... Kdo je vrah? Už podle toho všeho, co se v knize píše to bylo jasný, takže žádné překvapení se ve velkém nekonalo, ač Bob se zabít nemusel. Ale nechtějme potom detektivku, když je to fantasy román. Darina se snaží pomoci Jonasovi vrátit se do hrobu s klidem a tím se přátelí zpět se svou bývalou kamarádkou Zoe. Zoe je milá postava a doufám, že jim přátelství vydrží do konce celé série, protože jsem si ji také dost oblíbila. už teď jsem neskutečně zvědavá, kdo zabil Arizonu :) Arizona se sice zdá být namyšlená, ale myslím si, že taková ve skutečnosti není. Spíše si na to jen hraje, protože se nechce vracet k té nešťastné události, jelikož je tím raněná, ale to je pouze moje domněnka :)
Každá věta v knize je něčím jiná, zvláštní. Každou sekundu, co jsem knih nečetla jsem o ní přemýšlela. tato kniha patří k těm knihám, které vám nedají spát, dokud je nepřečtete do konce. Tetování na místě, kde byli zabiti, to je neskutečně originální a myslím si, že tato kniha prostě originalitou přetéká. u Hledání Aljašky je jak originalita, tak i jednoduchost a tady je jen originalita. Já ráda v knihách experimentuju, ale možná, že toto mi už vadí. Přeci jen jsem z té knihy očekávala trošičku více všednosti. Mám ráda knihy, ve kterých vidím trošku více každodenního života lidí. Tady se přeci jen každý den vrací k krásným mrtvím a to je na mě moc. Je mi jasné, že tak je prostě ta kniha psaná, ale přeci jen bych radši jeden, nebo dva úplně normální dny a kniha by byla dokonalá.

Knihou jsem nadšena a patří k těm nejlepším, co jsem zatím četla, doufám, že se mi bude líbit celá série. Celkově kromě vraha nemám žádnou postavu, která by se mi nelíbila a obzvlášť mám v oblibě Phoenixe a Zoe. Obálka se mi líbí, ale tady už po této knize sáhne hodně lidí spíše ze zvědavosti. Někde jsem třeba četla, že ji někdo našel v antikvariátu a kniha ho zaujala právě tím. Kdybych ji našla v antikvariátu, tak si ji hnedka koupím. Plánuju si celou sérii v budoucnu koupit, ale momentálně se chci zaměřit spíše na svůj wishlist, takže to bude muset ještě chvilku počkat. Každopádně tuto sérii knih jen doporučuju.

81%


Deník 25. díl

20. září 2015 v 10:16 Deník

Wow! už tolik deníků jsem napsala?! Tý jo :D Tak to jsem fakt borec a říkejte si co chcete, prostě fakt jsem :D V pondělí jsme dostali testy z chemie a kdo má jedničku, co? :D Ano Zuzanka! Jaj, to jsem dobrá :) No, ale potom jsme psali test z fyziky a ten jsem doopravdy nádherně pokonila :D Takže doufám, že to zvládnu na dvojku :D Co to říkám, budu ráda za trojku :D Potom jsem měla housle, ale kupodivu ač jsem za celý týden na housle kromě orchestru nesáhla, učitelka na mě neřvala, takže hodina byla v celku v pohodě :) V úterý jsme psali z dějepisu, což taky nedopadlo nijak slavně, ale hlavně, že mám aspoň zhruba více jak půlku dobře :) No a na tělocviku jsme potom hráli softball, což mě baví, ale dneska jsem se dozvěděla, že špatně odhazuju pálku. Super, nikdy mi to nevyčítal a teďka jsem ji prostě dvakrát odhodila špatně, ale vážně! Jestli mi to příště zase řekne, tak ji dám hezky pomalu a opatrně na zem, protože moje trpělivost má fakt své hranice a mě by v životě nenapadlo. že špatně odhodím pálku... Díky tomu, že jsem si při špatných odhazováních pálky lehce přidupla nohu (a neboj, tebe se to netýjá Liz :D), tak jsem měla v půlce cesty domů co dělat, abych došla. Takže tancování nakonec padlo, ač jsem se snažila :/ Místo toho jsme si opět jako v pondělí zapálila svou levandulovou svíčku :) jak já je miluju :)
Ve čtvrtek jsme měli dějepis a rozdali se písemky (teda jen skupině A, chachacha :D) a já mám dvojku, což je super na to, jak jsem to pokonila (jo, pokonila jsem toho hodně :D), ale hlavně, že mě nevyzkoušel :D ufff! Potom jsem měla první angličtinu a máme nějakou novou učitelku. Má malou holčičku a připadá mi sympatická, ale je to to samé, jako moje učitelka matematiky :D musím tomu dát čas. Nechci na ni být zlá, ale přeci jen bych raději naši starou učitelku, ale ta mám momentálně starosti se svou dceruškou Sárkou, které je jeden měsíc :) Jééé! Jinak budu se snažit dát na svůj blog více recenzí, ale momentálně spíše čtu, než píšu :D Což je pro mě naprosto tipické :D Ale čtenářské deníky mě začaly i docela bavit (jinak, tu Selekci jsem napsala dnes ráno, takže jsem nevěděla, že ji napíšu dnes ráno :D jestli mi rozumíte :DD). V pátek jsem měla obrovské štěstí, že mě učitel nevyzkoušel z biologie (je mi to líto Liz), takže jsem naštěstí nedostala za 5, protože jsem to samozřejmě vůbec neuměla :D jo, mám štěstí, ale uvidíme další týden, protože v pondělí píšeme z němčiny. Ale mám z ní jedničku, díky rozhovoru, kterého jsem se strašně bála, ale bylo to v pohodě :D Potom bylo tancování a Zuzanku zase popadla deep nálada, jelikož se opět dozvěděla, že se opět jede v sobotu na výlet. Jo, nemám moc ráda pátky.. V sobotu jsme teda jeli do Železného Brodu, ale bez sestry, protože onemocněla (děkuju..), ale bylo to docela dobrý, koupila jsem si tam nádherný korálkový řetízek a náramek :) Aspoň něco :DD No a dneska dodělávám věci do školy a lehce měním blog :) Ale o tom nejspíše napíšu nějaký článek... ...nejspíš :D Každopádně jsem si na této stránce, kterou jsem našla u kamarádky na blogu vyhlédla tři knihy ze svého wishlistu, tak doufám, že bych si je mohla nějak objednat, protože je fakt mocniky moc chci :D a dohromady stojí 653,- což je podle mě super. Navíc nad 500 je poštovné zdarma, takže já si myslím, že by to tolik nevadilo :D Tak snad to vyjde a držte mi palce :)

Selekce

20. září 2015 v 9:41
Autor: Kiera Cassová
Originál: The Selection
Přeložila: Jana Montorio Doležalová
Nakladatelství: CooBoo, 2014
Počet stran: 287 stran

Anotace: Pro třicet pět dívek je Selekce životní šancí. Příležitostí k útěku od života, který jim byl stanoven od narození. Být obklopena světem třpytivých šatů a drahocenných šperků. Žít v paláci a soutěžit o srdce krásného prince Maxona. Ale pro Americu Singerovou je Selekce noční můrou. Znamená to pro ni otočit se zády ke své tajné lásce Aspenovi, který je o kastu níž než ona. Nechce se jí odejít z domova a vstoupit do nelítostné soutěže o korunu.
Pak America potká prince Maxona. Postupně začne zpochybňovat všechny plány, které si předsevzala - a uvědomí si, že život, o kterém vždycky snila, si už nemůže v porovnání s budoucností představit.

Na tuto knihu jsem přišla jednoduše. Na oslavě mojí kamarádky. Když jsem ji viděla na její poličce, hned jsem si řekla: "To si musím přečíst". Tak jsem se jí držela a nepustila. Na knize mě hlavně zaujal její obal (ano, stává se mi to, že se zadívám do obalu, ale vím, že to není správné), ty šaty, ta modrá. Obal je doopravdy vyšperkovaný, ale důležitá je kniha... Ta mě oslovila o něco méně než obal. Hlavně za to může America. Tu postavu mám ze všech nejméně ráda. Pořád nedokážu pochopit, jak je možné, že je zamilovaná do Maxona, ale přitom se vrací k Aspenovi. Sakra děvče, ten kluk tě odkopl! U takové knihy nedokážu nikdy relaxaovat a neustále musím myslet na to, jak je blbá. Aspen je postava, která se tak nějak dělá co chce. Odkopne holku, začne chodit s jinou, pak se stane vojákem a chce tu první zpátky. A všechno mu to projde! Naprosto všechno! Ale on nemůže za to, že America v tomto směru nedokáže normálně uvažovat. Ne, pokud po mě chcete, abych začala mít Americu ráda, tak se vám to nepodaří, protože ji prostě nemám ráda a hotovo.

Maxon je naopak mou nejoblíbenější postavou. Chudák ani netuší, jaká ta America je. Podle toho, že třetí kniha se jmenuje První je sice jasné, že si ji nakonec vezme, ale kdo ví, třeba toho pak bude America zase litovat... Maxon je neskutečně hodný a milý princ, což jsem naprosto nečekala. Snaží se každé z uchazeček vyhovět, ale i přesto všechno je nejvíce zaujatý právě Americou. Zajímavé by to bylo, kdyby se na začátku nesetkali a on ji nepustil do zahrady. Kdo ví, třeba by to bylo jinak. Každopádně se mi líbí, že ač dává přednost Americe, zve na procházky, či do kina i ostatní dívky. Znám knihy, kde se zaměří jen na jednu a to je potom už doopravdy o ničem. Takže přeci jen nějaké ty plusy.

Myslím si, že některé části knihy mohla autorka vynechat, protože jsou naprosto zbytečné. Sice si plánuju koupit celou trilogii (ale někde jsem viděla, že jsou čtyři...), ale hlavně ze zvědavosti a taky proto, že kniha není podprůměrná a přeci jen se mi hodně částí líbilo. Pokud na tom ale budou ostatní díly podobně, myslím si, že je zbytečnost dávat to do více knih, protože by se to vešlo do jedné. Sice tlustčí, ale do jedné. Třeba okolo 500ti stran, což není nějak moc. Četla jsem i víc...

Takže teď to nějak shrnu. Kniha se mi líbila, ač nemám v oblibě hlavní hrdinku, která celou knihu vypráví. Oblíbila jsem si naprostého chudáka (ale samozřejmě ne, co se bohatství týče :D) a je mi vlastně jedno, jak je na tom Aspen :D Obálka je krásná a myslím si, že díky ní po této knize spousta lidí sáhne a pak je naštvaná na Americu (teda aspoň jsem to hodně četla v recenzích), což je i můj případ. Knížka se dobře četla a nedokázala jsem se od ní odtrhnout, ač některé části moc zajímavé nebyly. Přečetla jsem ji za dva dny, což je pro mě fakt docela výkon, protože v poslední době na čtení nemám moc času...

72%


Deník 24. díl

13. září 2015 v 16:03 Deník

Můj týden začal poměrně chaoticky :D Jelikož jsem celý víkend četla Selekci (a taky dočetla), tak nějak jsem se vykašlala na úkoly :D Což znamenalo extra úkoly navíc :D Ale to je jedno. Po škole jsem měla první hodinu houslí :D Ale bylo to v pohodě... vjvilku jsme si pokecaly o řádu :D Potom mi konečně vyměnila housle za celý (pokud neznáte, neřežte :D), jenomže mám příšerný pouzdro :D Takže se vykašlu na kupování metronomu a koupit si pouzdro. Housle nejsppíše budu mít po taťkovi, protože by podle mě bylo zbytečné kupovat nové jen na dva roky :D Každopádně jsem se nedávno sama sebe zeptala, co bych chtěla dělat potom a překvapilo mě, že nemám ponětí... Chci skončit s houslema a v tom případě se můžu (ale i nemusím) vzdát orchestru... Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc se mi chce vzdát orchestru, protože už nezvládám hrát... Navíc (a ano, vím, že to píšu pořád) je v orchestru ještě pořád pár lidí, které nemám v oblibě... navíc budu hrát sama nová v prvních houslích, což je neskutečně příšerný... a aýž příjdou nový, budu tam poslední rok. Potom už mi zbývá jen tanec a angličtina. Uobojího chci zůstat, ale přemýšlela jsem ještě o němčině... Všechno je pro mě momentálně doopravdy složité a nejhorší je, že mamka asi nebude chtít, abych s houslí odešla a to bude asi největší usílí - přesvědčit ji, že na to nebudu mít čas, ani náladu (což nemám už teď...). V úterý jsme měli první písemku a to s chemie. Byla na značky atd. Což mi prostě nejde :/ Takže budu fakt dost doufat, abych měla ten test na dvojku :( Ale známku zjistím až příští týden, protože tady náš učitel nebude :/ Potom jsem měla tancovní :D Je docela vtipný být na tančení ta nejméně ohebná a nejhubenější :D Ale bylo to super :) Zase jsem se viděla s bývalými spolužačkami a popovídala si :D Ale taky jsem si narazila kostrč a natáhla svaly v nohách :D Protože jsme začaly na mě dost těžkým rozcvičováním :D Sice jsem zvyklá běhat, ale ne lámat nohy vejpůl :D Ve středu jsem měla orvní hodinu Decapody a jelikož moje kamarádka, která měla hrát se mnou tam nemůže chodit :D Hraje se mnou jiná kamarádka (jaj :D Jak důkežitá informace :D) a až na to, že jsem měla tendence hrát svoje noty v době sekundů to docela šlo :D Každopádně to bylo tím, že jsme měli tu nejjednodušší skladbu (a jestli jsem toto slovo napsala špatně, tak sorry, ale nejsem češtinář :D).


Ve čtvrtek jsme ve škole psali písemku z matiky... mám z ní trojku, ale naštěstí se píše opravná :D No, moc se mi nepovedla, tak si to snad napravím :) Jinak také jsem došla k závěru, že nebudu mít křečka (omlouvám se Tome) a místo toho se budu více zajímat o knihy. Jak už asi víte, já jsem milovník knih, ale nemohu si je kupovat, takže jsem se rozhodla, že si našetří nějaké ty penízky vedle, abych si mohla aspoň dvě ze svého wishlistu koupit :) Jinak hned potom, co jsem ho zveřejnila mě vyjela další kupa knih, které bych chtěla, takže to bude fakt dost těžké... Jinak, až budu mít zařízený pokoj a vněm i knihovničku, ráda bych vám ji ukázala a nafotila, jako jsem to viděla tady a jedná se o super projekt :) Takže mohla bych to natočit o letních prázdninách... ano vím, že to je až za rok, ale věřtě mi, já to udělám :) V pátek jsme dostali již zmíněnou písemku z matematiky, ale opravenou. Po škole jsem šla do knihovny a zase jsem si to tam užívala, já prostě miluju knihovny, nejraději bych tam strávila celý den a jen bych si četla, ale to bohužel nejde... :/ Potom jsme měli tancování a mě opět popadla má deep nálada, takže na mě musel být fakt super pohled... Hlavně proto, že se mi povedl zničit můj čtecí projekt, který se mi fakt líbil... No, dost mě to dostalo, takže nwm, jestli ho budu další rok dělat znovu. V sobotu jsme jeli Jablonce nad Nisou, kde jsem se projela výtahem který se jmenuje "Páternoster" (viz. obrázek) a je to úžasný. Jednou jsem si to projela úplně celé bez výstupu horem i dolem v tureckém sedu a lidi na mě docela dost divně koukali :D Ale mě to nevadilo, protože to byla fakt zábava a bylo to vlastně z celého dne to nejlepší, i když na začátku jsem se strašně bála, že se tam zaseknu :D (jen tak mimochodem, domů jsme se vrátili o půl dvanácté večer... děkuji otče). No a dneska uklízím svůj pokoj a dělám věci do školy, jako každou neděli, protože v sobotu jsme pořád někde pryč. Hlavní je, že mám teďka volno a čas na to, dopsat tento článek :D

Book wishlist

10. září 2015 v 21:14
Jelikož jsem člověk, který nade vše miluje knihy a neustále by četl :D Musím mít i nějaký wishlist :D Zatím sem dám asi ty, co bych chtěla nejvíce a postupně sem budu přidávat :) Jelikož spoustu peněz věnuji do dárků (no a taky samozřejmě občas pro své potěšení :D) a také kvůli tomu, že dostávám asi nejmenší kapesné ze třídy (pochybuju, že u nás někdo nedostává žádné), nemohu si dovolit, kupovat si knihy sama za svoje peníze (jo a přesně proto je k Vánocům kupuju rodině :D), takže čekám na narozeniny, svátek a vysvědčení :D K Vánocům jsem snad nikdy od rodičů nedostala knihu a u toho se mi fakt chce plakat, protože bych všechno, co jsem dostala (vím, že to je ode mě vůči rodičům hnusný, ale samozřejmě to myslím obrazně) vyměnila za knihy... Takže si nechci dělat plané naděje se svou knihovnou, kde miluju zatím jen dvě knihy (jako, že nejsou pro děti od šesti let :D). Proto sem budu dávat vždy jen malinko a měnit to budu minimálně :)

Příliš mnoho Kateřin - John Green


Elita - Kiera Cass



Jsem rozstříštěná - Tahereh Mafi


Dokonalý pár - Ally Condie


Pod nekonečnou oblohou - Veronica Rossi


Všem klukům, které jsem milovala - Jenny Han

!Koupeno!


Dívka, která sahala po hvězdách - Sarah Addison Allenová


Lola a kluk od vedle - Stephanie Perkins


DIY - Leopardí nehty

7. září 2015 v 10:23
Opět tady mám diy na nehty a zatím plánuju ještě jedno :) Tentokrát to jsou leopardí nehty :D Ale musím říct, že to bude o hodně těžší než ty novinové...

Co potřebujeme?
2 laky na nehty (dvě různé barvy)
lak se zdobícím štětcem (samozřejmě nejlépe černý)

Nalakujte si nehty světlejším lakem a potom, co uschne si udělejte tmavším flíčky. Potom zdobítkem opatrně obkružte flíčky tak, jak je to na fotce. To je sice celé, ale doopravdy je to těžké udělat podle vašich představ. Můžete si tímto stylem udělat i zebří nehty, ale samozřejmě vynechte ty flíčky :)

.

Deník 23. díl

6. září 2015 v 13:49 Deník


Ok, takže opět začínají moje deníky :D Nejspíše mnohé z vás nepotěším, ale jelikož já jsem hroznej nostalgik, tak je budu psát neustále :D Každopádně jsem vždy moc ráda, když vás nějaký deník osloví a taky moc děkuju za všechny vzkazy, které jste mi psali na mail.
Pondělí jsem si bohužel moc neužila, ale samozřejmě je to moje vina, protože jsem neudělala věci do školy včas. Hned jak jsem vstala jsem šla do města dokoupit potřebné věci, samozřejmě jsem na něco zapomněla, ale to se stává. Potom jsme si všechny sešity dozdobila a nadepsala. Potom jsem do kroniky naší třídy dopsala lyžařský kurz a věřte tomu, nebo ne už bylo šest hodin :) Potom jsem si napustila vanu a pak šla všechno uklidit. Od osmi dávala nějakou detektivku. Pak jsem si vyčistila zuby a šla jsem spát o půl desátý, což je na mě fakt dost brzo :D A usnula jsem zhruba do desíti :) V úterý jsem přišla do školy ve třičtvrtě a myslím si, že to bylo tak nějak akorát. Potom jsme strašně dlouho mluvili (teda :D učitelka mluvila) o škloním řádu a musím říct, že některé věci, co se změnily jsou fakt na prd. Například to, že když přijdeme do školy dříve jak ve třičtvrtě (nemáme ani jednou od sedmi :D) tak nemůžeme být na chodbách, nebo ve třídě, ale musíme do knihovny. Myslím si, že nikdo netouží po tom, aby se s dalšími sto devadesáti devíti lidmi tlačil v malé knihovně, takže spousta lidí bude chodit později a potom bude o 100% více pozdních příchodů. Také je nevýhoda, že ti, kteří nemají od sedmi se nedostanou do školy dříve, než v sedm, což je doopravdy pitomý, hlavně pro dojíždějící, kterým to jede na třičtvrtě (toto slovo je zde hodněkrát, že :D), takže to mají jako v zimě sedět venku?! Jako fakt?! No.. ..potom se rozdávaly nové klíče od skříněk. Jak jsem čekala mám skříňku s někým jiným a navíc ještě úplně v jiné řadě (chápete to, už nemám číslo 60 ale 33, no hrůza!). Potom jsme šly do hudebky. Nakonec to vyšlo fakt božsky :) To znamená, že každý den mám nějaký kroužek :) Bravo! No, takže tak :D Hned ve středu nám začalo vyučování, ale naštěstí jsou kroužky až příští týden. Je dost těžké jít do školy a trefit tu správnou skříňku, fakt, že jo :D Samozřejmě jsem se ale netěšila na první hodinu a tou samozřejmě byla občanka. Nenávidím toho učitele, jako nikoho jinýho...Pak jsme měli první hodinu matiky s novou učitelkou a připadala mi docela sympatická, tak uvidíme, co z toho nakonec vznikne. Taky jsem se na divadlo přihlásila na deník, tak snad to stihnu :)


Ze všech předmětů jsem se nejvíce těšila ne němčinu. No... ...zdá se, že to pro mě bude docela ovtížný :D Skoro všichni umí napočítat do deseti, já to zvládám jenom do tří :D Takže budu muset ještě poměrně dost zapracovat :D Ale tak snad se do toho postupně dostanu :D Taky jsem koupila dáreček kamarádce k narozeninám a jelikož na oslavu jdu v páte, tak sem můžu napsat, že jsem jí dala plyšového, růžového jednorožce :D Potom jsem si koupila stíny (ale už končím :D vážně) a nějakou ňamku :) No, takže jsem zbytek dne strávila učením se počítat do desíti :D a dalšíma důležitýma věcma do školy (a taky samozřejmě počítačem, protože jsem si opět začala psát nějaké články dopředu, takže mám kupu rozepsaných článků :D). V pátek jsem šla na oslavu narozenin kamarádky a bylo to super :) Najedly jsme se (:D jo, jo), pokecaly, zahrály si nějaký hry, ale hlavně pokecaly :D Na oslavách toto miluju :) Ráda si popovídám s kamarádkama a zjistím tak spustu nového :) V tomto případě, co se týče strašidel :D A knih a myslím, že to je pro mě docela dost přínosné :) Jinak měli jsme němčinu a místo toho, abych ukázala, jak krásně jsem se naučila počítat jsme začali probírat časování sloves :D V sobotu jsme odpoledne jeli na krátký výlet :D Aby jsme se koukli do muzea s autama (který mě jako obvykle nebavylo, protože to pro mě není ničím zajímavý) a potom jsme vystoupali asi tři věže... a pak se konečně jelo domů. Dneska chci hodně číst, abych stihla přečíst všechno co chci. Hlavně chci číst Selekci, která mě fakt dost baví :D A taky napsat dopis a udělat úkoly :D Prostě toho mám ještě poměrně dost :D Ale já to zvládnu :)

Hledání Aljašky

2. září 2015 v 18:20
Autor: John Green
Obálka: Emil Křižka
Originální název: Looking for Alaska
Přeložila: Veronika Volhejnová
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 256


Děj: Šestnáctiletý Miles odjíždí na internátní školu v Creeku. Tam hned zapadne do party, ve které je jeho spolubydlící Plukovník, který mu dá přezdívku Váleček. Plukovnk hned Válečka zasvětí, jak sehnat cigarety a alkohol - u Aljašky. Aljašky je krásná dívka, která se ničeho nebojí a už vůbec ne průšvihů. Společně spolu kouří u potoka, i když díky tomu už dostali trest. Váleček se postupně s Aljaškou sbližuje a začíná poznávat její povahu. Jeden večer uskuteční přespání ve "Stodole", kde se dozví, že Aljašce umřela maminka. Aljaška byla doma, ale místo toho, aby zavolala záchranu, zůstala u ní. Vždy si to vyčítala a neskutečně se sama v sobě zklamala. Aljaška a Válečečk se spolu více a více sbližují až se spolu jeden den líbají před Plukovníkem. Potom ale Aljaška odejde a je konec.
Druhý den ráno se všichni dozví, že Aljaška měla autonehodu a je mrtvá. Její kamarádi tomu nemohou uvěřit a snaží se zjistit, proč se to stalo. Mají různé verze, které se netýkají jen náhody, ale i sebevraždy. Netuší, že jejich kamarád Takumi celou tu dobu pravdu zná. Nakonec od něj zjistí, že ten den, co zemřela znovu zapomněla na maminka. Nenavštívila maminku, když ten den před několika lety zemřela. Nikdo neví, jestli se nakonec rozhodla, vjet do policejního auta naschvál, nebo byla tak rozrušená, že ho viděla pozdě... Na Aljaščinu památku potom uskuteční největší kanadský žertík v historii školy.
Dojmy: Asi bych sem měla napsat, že to bylo.. no... dojemný, ale podle mě zase tolik ne. Jsem teda ráda, že to nebyla taková slaďárna, jako "Polibek pro Annu", ale taky by mě to překvapilo, protože to by potom docela změnilo knihu. Bylo to hrozné, zjistit, že Aljaška zemřela a taky jsem tomu nemohla uvěřit, ale i přesto byla druhá část knihy zajímavá.
Hodnocení: Kniha je naprosto úžasná a zatím je to nejlepší kniha jakou jsem kdy četla. Dokonce předčila i "Papírová města". Aljaška je geniální postava a je škoda, že zemřela, ale zase to bylo něčím ozvláštněné :D Aspoň jsem věděla, proč se to dělí na předtím a potom. Obal je taky úžasný, ale více se mi líbí ten modrý na deskách, než ten žluto modrý na "obalu". Takže budu hodnotit ten, který je tištěný přímo na knize.

Obálka: 8/10 Kniha: 10/10


30 questions challenge

1. září 2015 v 18:23 30 questions challenge

Tento projekt jsem našla u Týny :) Jedná se o stejný projekt, jako jsem už psala, ale zase má jiné zadání, které jsem od ní opsala a taky chci upozornit, že jsem od ní zkopírovala i ten obrázek. Ale teda má jednu výhodu a to je, že se to nemusí psát každý den :) Takže to je super :D Jinak bych to ráda stihla do konce tohoto roku :) ale nic neslibuju...

1. Napiš o sobě 20 základních informací
2. Popiš tvé tři obavy
3. Deset posledních songů ve tvém mobilu
4. Popiš do detailů svůj den
5. 5 míst, která chceš navštívit
6. Obrázek tvého dnešního účesu
7. Napiš o svém oblíbeném zpěvákovi, nebo kapele
8. 5 oblíbených citátu
9. Něco, co tě rozesměje
10. Jak by měl vypadat tvůj vztah
11. Tvý mazlíčci + fotky
12. Letní vzpomínka
13. Proč píšeš svůj web
14. 50 faktů o tobě
15. Něco co tě naštve
16. Představ své oblíbené blogy a napiš, proč je navštěvuješ
17. Tvůj názor na drogy a alkohol
18. Obrázek tvých očí
19. 5 mužů, kteří jsou pro tebe nejatraktivnější
20. Tvoje oblíbená pohádka
21. Co děláš, když venku prší
22. Obrázek toho, co jsi dnes měla na sobě
23. Piš o svých oblíbených školních předmětech
24. Nejlepší osoba ve tvém životě
25. Nejlepší kniha, co jsi kdy přečetla
26. 10 věcí, co chceš udělat před tím, než zemřeš
27. Obrázek tvého rukopisu
28. 5 zásad tvého života
29. Krátký příběh o čemkoliv
30. Napiš svůj názor na tvou budoucnost


DIY - Novinové nehty

1. září 2015 v 3:05
Takže, mám tu další diy a tentokrát je to poměrně známé diy na novinové nehty (říkejte si tomu jak chcete :D).

Co potřebujeme?
Světlý lak (podle mě nejlépe vypadá bílý)
Průhledný lak
Noviny (ne z lesklého papíru!)
Vodka nebo samotný líh

Nalakujte si nehty světlým lakem a nechtě je pořádně uschnout. Pokud to nedodržíte, můžete si potom vše odlakovat a začít od začítku :D Do menší skledničky si nalijte líh, ponořte do ní prst (ne všechny najednou!) a nechte ho tam 13 sekund. Po vynoření přiložte na nehet co nejvíce potištěnou čás novin a nechte ji tam 20 sekund. Následně noviny opatrně sloupněte. Nakonec přelakujte průhledným lakem, ať vám vše dlouho vydrží :D a můžete ještě děvětkrát opakovat :D Hodně štěstí!